Partner dříve pil a trpěl depresemi. Mám strach... Určete si hranice. — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Ronek 26. 8. 2014 00:25 +15
-doposud všechno až neuvěřitelně bezchybně klapalo- váš přítel neotevřel svou, ale vaší v uvozovkách 13.komnatu. Doporučuji návštěvu odborníka - téma: můj předešlý vztah. Když toto vyřešíte, nebudete mít obavy.
Oldřich Dotovský 26. 8. 2014 06:11 +24
Ingrid, ptáte se, jestli mu máte pomáhat. Ale já ve vašem dotazu nečtu, že by potřeboval nebo chtěl, abyste mu pomáhala. Přítel se vám svěřil s něčím, co on sám v minulosti řešil, případně to pořád ještě řeší. To neznamená, že máte hned přebírat iniciativu a řešit to za něj. Naopak, pokud to až doteď sám dobře zvládal, mohla byste mu výrazně uškodit, pokud byste se do toho začala plést. Váš přítel nepotřebuje, abyste mu pomáhala. Potřebuje, abyste ho milovala a stála při něm v dobrém i ve zlém. Doufám, že poznáváte ten rozdíl...
mmm 26. 8. 2014 15:35 +4
alkohol, agrese, deprese...byly a už nejsou? ale kdež.. - prchat
pe 31. 8. 2014 17:26 +4
Pozici zachránkyně nejspíš vnímáte jako podstatnou příčinu minulého traumatizujícího vztahu. Píšete "nechci znovu spadnout do bludného kruhu zachránce-zachraňovaný". Možná v něm už ale jste. Když se stane něco jednou, je to náhoda, když dvakrát, stane se to i potřetí (pokud nedojde ke změně klíčových podmínek). Predispozice vyhledat volný konec provazu, který drží člověk, co "záchranářské pudy" vzbuzuje, bývá uložena hluboko v nevědomí. Je-li to i váš případ, bylo by dobré nějakým způsobem (ať již v terapii nebo jinou cestou) vnímat své důvody, pocity, kontext, prostě ony nevědomé struktury. Jinak, když zůstanete u vnější příčiny, spočívající ve vazbě "zachraňovaný - zachránce", můžete se ze strachu z opakování situace ocitnout i na úplně opačném pólu - když budete vnímat i jen domnělé ohrožení, vztah ukončíte. Pokud bude vaše oko ("vycvičené" z minulého vztahu) namířeno směrem k partnerovi, nejspíš se neubráníte interpretaci některých okamžiků jako výzvy "pomoz mi", aniž by taková výzva (nebo potřeba) skutečně existovala. Když ale zrak obrátíte dovnitř sebe sama, když se pokusíte naložit se svým podílem na vztahu, alespoň částečně se vyhnete nebezpečí nesprávného hodnocení situace. Schematicky je to podobné situacím, kdy má člověk na druhého vztek - než přisuzovat původ svého vzteku druhému, je mnohem užitečnější vnimat, proč jednání druhého vzbuzuje takové emoce u mě a právě v dané situaci, jaká moje traumatizující zkušenost vede k obraně vztekem.