K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné

Partner ode mě utekl. Nemám právo na štěstí? Dovolte si je uplatnit.

16. 6. 2015

Dobrý den,

ráda bych lépe porozuměla a šla dál po odchodu partnera, který se po dvou letech odstěhoval.

On sám byl zpočátku nadšený a oba jsme věřili, že už vše bude dobré. Jeho výtky směrem k mému synovi či ke mně jsem považovala za něco, co lze pořád řešit. I přes to prvotní nadšení a budování společné budoucnosti je výsledek takový, že prostě utekl. Nechal si odstěhovat věci, na mé žádosti o osobní kontakt nereagoval, dohody jen z pozice osobní moci a finanční převahy, slovní urážení a ponižování a zhodnocení celého mého života v emailu, o který se jej nikdo neprosil.

Neoplácím stejnou mincí, jen nechápu onu proměnu, i ve zralém věku buď něco chci, nebo nechci, nebo vím, že toho nejsem schopen, nebo bych už prostě po předchozích zkušenostech měl rozlišovat, zda je to partner, se kterým lze budovat vztah, či pouhý debakl. Totéž ale vlastně platí i pro mě. Zdá se dost těžké vyrovnávat se znovu a znovu s citovou ztrátou, finančními ztrátami, a za celý můj život po bohužel opakovaných vztazích jsem z toho velmi unavená. Jsem to ovšem já, kdo zlepšuje a jen tak do koše bych to nezahodila.

Mohu chodit na konstelace, SRT, a přesto je pořád něco, co se děje bez mé vůle, něco, co ještě pořád nemá nic společného se spokojeným klidným respektujícím hlubokým svobodným vztahem na důvěře, úctě a respektu… Vím, že po dvou letech teprve vidíme onoho reálného partnera, a to vše, co jsme byli v zamilovanosti ochotni dávat, padá, ale i já jsem jen reálná žena s dvěma syny. Nemám právo na štěstí?

Víra

Názor odborníka


Milá Víro,

je mi líto, že jste opakovaně zažila zklamání ve vztahu. Píšete, že chcete lépe porozumět celé situaci a jít dál. Naprosto chápu, že potřebujete tomu, co se stalo, rozumět. Zároveň jsem ráda, že vidíte před sebou cestu a chcete jít dál. 

Podle toho co píšete, mi připadá, že se dokážete dívat na situaci s nadhledem. Proto vám upřímně nabídnu svůj pohled, který ale vychází pouze z toho, co jste krátce ve svém dopise uvedla. 

Nepíšete příliš o tom, jak doopravdy váš vztah vypadal, ale zmiňujete velkou proměnu. Chápu, že tu proměnu vidíte ve srovnání s tím, jak fungoval vztah na začátku a jak skončil. Jak vypadal čas mezi tím, po dobu těch dvou let? Jaké náznaky toho, že se nevyvíjí správným směrem, jste viděla? Jak jste na ně reagovala? Píšete, že partner vytýkal něco vašemu synovi a vám. Z vašeho pohledu to bylo něco, co se dalo řešit. Pokoušeli jste se o to společně?

Z mého pohledu je důležitá vaše zmínka o tom, že jste to vy, kdo se ve vztazích snaží o zlepšení. Myslím si, že by to měli být oba partneři, komu na vztahu záleží, a že by se oba měli pokoušet o zlepšování. Pokud tomu tak není, vztah nemůže být harmonický a rovnocenný. Zřejmě opravdu v době zamilovanosti spoustu věcí přehlížíme a po nějakém čase pak může být pro nás realita neúnosná. Souhlasím s vámi, že dospělý, zralý a zkušený člověk by už mohl určité věci odhadnout dříve. Oceňuji vaši poznámku, že totéž platí i pro vás, že i vy jste mohla po svých životních zkušenostech zjistit, jak se věci mají doopravdy. Vím, že na začátku je to někdy nemožné, ale později postupně přichází varovné signály, které bychom neměli přehlížet. Někdy je zlehčujeme, nebo si jich záměrně nevšímáme, protože nám kazí naši představu o ideálním vztahu. Občas naše touha po naplnění víry v to, že jsme konečně našli toho pravého, je tak silná, že zastíní reálný pohled.

Tím nechci říct, že se ve vztazích nesmí objevovat problémy a že se nedají řešit. Naopak, jsou přirozenou součástí jakékoliv lidské interakce. Je ale důležité hlídat jejích míru a úspěšnost řešení. Z mého pohledu by nás vztah neměl unavovat a vyčerpávat. Hlavně by nás měl nabíjet a přinášet všem stranám radost. Pokud tomu tak není, tak je potřeba hledat příčiny. Někdy se dají odstranit, jindy je jediným východiskem rozchod. To platí pro všechny vztahy, bez ohledu na délku jejich trvání. 

Milá Víro, na závěr pokládáte zajímavou otázku, zda nemáte právo na štěstí. Právo na štěstí máme všichni, jen ne všichni si je dovolíme uplatnit.

Píšete, že hledáte bezúspěšně odpovědi v konstelacích a terapii SRT. Napadá mě, zda byste nechtěla zkusit něco méně spirituálního? Jak sama říkáte, jste reálná žena se dvěma syny. Možná více „uzemněná“ terapie vám pomůže vzít otěže pevně do svých rukou. Přeji vám ze srdce, abyste našla to, co potřebujete. 

Agata Čadková

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.