Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Po potratu se bojím znovu otěhotnět: Dopřejte si čas.

29. 10. 2014

Dobrý den,

potřebuji poradit. Je mi 37 a ještě nedávno jsem se těšila na miminko. Bohužel v 10. týdnu mi řekli, že je to zamlklý potrat.

Nemůžu se z toho vzpamatovat, brečím, miminka a těhotné nemůžu ani vidět. Cítím se ponížená, zklamaná, mé sebevědomí ženy strašně utrpělo. Cítím se strašně škaredá, proto se snažím se zkrášlovat, ale stejně je to k ničemu, necítím se líp.

Jsem věřící, ale modlit se už nedokážu. Proč se to stalo mně, když jsem si už tolik se svými dětmi vytrpěla? (Mám dvě a celé jejich dětství jsme běhali po doktorech, málem umřely.) Těšila jsem se, že toto miminko bude dárek, že si konečně užiju „normální dítě“. Copak nejsem hodna toho mít zdravé krásné dítě?

Mám strach znovu otěhotnět, toužím po tom, ale jak mám znovu získat rovnováhu v životě?

Helena

Názor odborníka


Milá Heleno,

ztráta dítěte je snad největší ztrátou, kterou matka může zažít. A potrat je ztrátou dítěte, jakkoli maličké je. 

Když zemře dítě, rodiče se ocitají v hluboké beznaději a bolesti. A ženy, jež prožily potrat, navíc popisují i pocity ponížení. Nevím, jak je to u vás, ale mnoho žen jejich bolest a ponížení zažene do samoty: stydí se mluvit o tom, co se jim přihodilo. Potrat je stále téma tabuizované, a to činí bolest ještě větší.

Chci vás tedy podpořit v tom, abyste ve svém smutku a bolesti nezůstávala sama. Chápu, že se vyhýbáte pohledům na miminka a těhotné ženy. Nevyhýbejte se však svým blízkým – zejména svému muži a dětem. Patrně i oni prožívali jistou naději, či měli alespoň radost, že vy jste šťastná, a nyní o to přišli. Patrně i oni mají nepříjemné pocity.

Možná by vám mohlo pomoci též sdílení se ženami, jež prošly podobnou zkušeností – najdete je lehce například na portálu popotratu.cz nebo anjeliky.sk.

Co se týče případného dalšího dítěte: chápu vaši touhu i strach. Možná je příliš brzy uvažovat o dalším těhotenství, když cítíte, že to předchozí ještě nemělo skončit. Dopřejte si čas.

Trochu vás však chci varovat před těšením se na „dárek“ – zdravé a krásné dítě. Děti přicházejí takové, jaké přicházejí. Některé zdravé, jiné třeba postižené. A nemá to co dělat s tím, čeho jsme „hodni“.

Je dobře, že pláčete, a velmi dobře, že se snažíte nalézt rovnováhu. Ze srdce vám (a celé vaší rodině) přeji, abyste k ní dospěla a aby to netrvalo dlouho.

Pavla Koucká

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.