Dobrý den.
Před rokem jsme tragicky přišli o dítě. Nedokáži se se ztrátou srovnat a mám nyní velké problémy s otěhotněním. Návštěva psychologa pro mě nebyla přínosná. Přemýšlela jsem také o hypnóze. Fakt, že nemohu otěhotnět, přičítám hlavně stresu, který u mě navodil začátek přechodu. Jakou cestu pomoci byste mi navrhoval? Docházím do centra pro léčbu neplodnosti, ale myslím, že za vším stojí moje hlava.
Matejiza
Názor odborníka
Vážená paní.
Jednoduchá odpověď na vaši otázku zní: ano, traumatický zážitek ztráty dítěte může být jednou z příčin neplodnosti. Úmrtí dítěte je vždycky závažná a zatěžující událost v životě rodičů, zejména matky. Přirozenou reakcí na takovou ztrátu je dočasné vnitřní stažení se, truchlení, smutnění a oplakávání, loučení se s dítětem i jeho světem, obracení se do minulosti. To obvykle trvá docela dlouho, rok je skoro nejkratší možná doba. Navíc období kolem ročního výročí ztráty bývá zatěžkávací zkouškou.
Truchlení může doprovázet dočasná ztráta energie, někdy pocit vyčerpání, marnosti či zoufalství. Jindy naopak nastává překotné odpoutávání se od všeho, co s dítětem a jeho smrtí souviselo, popírání ztráty a snaha věnovat se novým životním cílům. Jedním z nich pak často bývá, zvláště bylo‑li zesnulé dítě malé, upnutí se k početí nového potomka.
Myslím, že prvním krokem ve vaší situaci je vyrovnat se se ztrátou vašeho dítěte, přijmout ji, dostatečně odtruchlit a zesnulé dítě pustit. Chce to hodně času, případně odborné doprovázení procesem truchlení. To rozhodně nevyřeší jedna návštěva u psychologa, navíc ne každý psycholog je vycvičený v práci s traumatem a doprovázení. Že se to daří, poznáte třeba na tom, až budete schopna na zesnulé dítě myslet se smutkem, bez pocitů viny nebo nezvladatelné bolesti. Nespěchejte na sebe.
Ztráta dítěte navíc téměř vždy zatřese pevností partnerského vztahu, jeho odolností a citovou vazbou. Dalším krokem by tedy mohlo být ujasnění si vaší motivace k početí nového potomka v páru. Co úmrtí dítěte udělalo s vaším vztahem? Kdo z vás dvou touží po novém potomkovi a proč? Co vás k takovému rozhodnutí vede: bylo to plánované už dávno? Je to útěcha na vaši bolest? Snaha zaplnit prázdný prostor v životě? Potřeba zesnulé dítě nahradit? Dát partnerskému vztahu nový prostor? K takovému ujasňování vám může pomoci třeba párové poradenství, případně individuální psychoterapie, zaměřená na ujasnění si vaší aktuální životní situace, potřeb, hodnot, pocitů a důležitých vztahů.
Přeji vám spousty sil i dostatek slz, trpělivosti i lásky.
Zbyšek Mohaupt
Pomohl vám článek?
