Dobré odpoledne,
obracím se na vás s dotazem a spíše žádostí o nezasvěcený pohled do mého osobního života.
Zanedlouho mi bude 20 let a dokončuji gymnázium.
Jsem zdravá a cílevědomá dívka. Měla jsem jeden dlouhotrvající vztah a několik sexuálních známostí. Má povaha je spíše introvertní, ačkoliv umím nasadit naprosto dokonalou masku společenské povahy.
Problémy, o kterých budu hovořit, mě provází již od puberty, ale v minulosti jsem je přičítala především zmatenosti a nevyspělosti. Od jisté doby (konkrétně od chvíle, kdy jsem sex použila jako prostředek k vytvoření pro mě vnitřně neexistujícího pouta k člověku, který si mě velmi vážil a choval ke mě hluboké city) mi pohlavní styk nepřináší žádné potěšení.
Ba naopak, doteky ostatních lidí, a to včetně členů rodiny, mi jsou více než nepříjemné. Není pro mě utrpením je snášet, ale nemám potřebu je vyhledávat. Z důvodu časového presu i neschopnosti soužití s jiným jedincem stálého partnera již čtvrtým rokem nemám, a ani nevyhledávám.
Kdysi jsem velmi pochybovala o své sexuální orientaci, ale vycházím z předpokladu, že ve společnosti intuitivně vyhledávám spíše muže než ženy. Pokud jde o pornografické stránky, navštěvuji nejčastěji ty s tématikou gayů.
Vycházím z toho, že homosexualita se u mě patrně nevyskytuje. I s veškerými svými znalostmi nejsem tudíž schopna říct, co je se mnou v nepořádku. Mé sebevědomí bylo vždy spíše vysoké než naopak, tudíž ani zde žádný problém nenacházím.
Děkuji předem za vaši odpověď.
El
Názor odborníka
Dobrý den,
děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte.
Ve svém příběhu píšete o problémech s partnerskými vztahy. Zmiňujete, že jste i pochybovala o své sexuální orientaci, ale sama sebe vnímáte jako heterosexuálně orientovanou. Ráda byste dostala nezasvěcený pohled do vašeho osobního života.
Když jsem četla váš dotaz, říkala jsem si, že budete pravděpodobně bystrá dívka. Reflektujete vývoj vašich problémů, to jak jste k nim přistupovala v minulosti a vaše nynější poznatky. Všímáte si, že jsou vám nepříjemné i doteky vašich blízkých. Píšete, že partnerský vztah vlastně nevyhledáváte. Nezasvěcený pohled do vašeho života vám skrze internet bohužel nabídnout nemohu, ale podělím se s vámi o své úvahy nad řádky, které jste psala.
To, co popisujete, vnímám jako potíže s intimitou. Vztah dvou lidí navíc není jen o fyzické blízkosti a jejich sexuálním životě, ale také o tom, jak prožíváme blízkost, přítomnost a přibližování druhého člověka do našeho osobního či intimního prostoru.
Příliš nerozumím větě, ve které píšete, že jste sex použila pro vytvoření neexistujícího pouta, a od té doby vám pohlavní styk nepřináší žádné potěšení. Představuji si tedy, že to, v jaké situaci nyní jste, přisuzujete nějaké události v minulosti. Je možné, že to znamená, že došlo k nějakému rozporu mezi vašemi city, emocemi a situací, kdy došlo k intimnímu sblížení.
Říkám si, že by možná stálo za to společně s odborníkem prozkoumat změny a události, které vás v životě potkaly, a dát je do souvislosti s tím, jak nyní blízkost druhých prožíváte.
Jste mladá dívka a proto také přemýšlím nad tím, jak jste prožívala předchozí vztahy. Jaké byly? Jak se vyvíjelo vnímání vaší sexuality? Jaký vztah máte nyní sama k sobě a ke svému tělu? A co pro vás ve vztazích bylo dobré, co naopak nikoliv?
Na závěr chci ocenit, že s tím, co vám dělá potíže, nezůstáváte sama a že vyhledáváte možnosti kontaktu a dialogu nad vaším příběhem. Máte‑li zájem se více zabývat tématy, o kterých jste psala, osobní kontakt s psychoterapeutem, psychologem vám může pomoci najít cestu ven, či způsob zvládání nesnází v mezilidských vztazích.
Přeji vám hodně sil i trpělivosti,
Využívejte celý web.
PředplatnéS úctou,
Veronika Šuráňová
Pomohl vám článek?
