K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné

Přestávám svému příteli věřit.

28. 9. 2010

Od února žiji se svým přítelem v SRN, poznali jsme se prostřednictvím německého chatu. Po čtrnáctidenním pobytu zde jsem se zranila při sportu a jsem již pátý měsíc v léčení po operacích. Můj přítel se o mne úžasně stará.

Asi tak v červnu u nás ale začaly večer zvonit telefony a přítel vždy tak hodinu hovořil. Ze začátku jsem tomu nevěnovala pozornost. Délka hovorů v tuto noční dobu mě překvapila, vždy ale slyším, o čem je řeč. Volá stále jedna jeho známá z toho chatu a řeší s ním koupi domu. Volá zásadně po jedenácté v noci nebo o půlnoci a hovory vždy trvají minimálně hodinu. Po čase mi to začalo vadit a poprosila jsem přítele, zda by oné dámě nemohl sdělit, aby volala v denní hodiny. V žádném případě jsem mu nechtěla hovory zakázat. Nestalo se nic a několikrát to bylo příčinou rozepří mezi námi. On nechápe, co mi na tom vadí a tvrdí, že ho omezuji, což považuji za nesmysl. Já mám za to, že se jedná o ženu, se kterou měl vztah, a ona jej stále miluje.

Nyní volá další žena, která se chystá sem k nám – turistická oblast – na krátkou dovolenou. Chtějí se sejít, ona sem údajně jede se svojí starou matkou. Nevěřím, že to bude setkaní jen tak, aby se poté, co se znají jen telefonu, poznali osobně. Hovor trvá také vždy hodinu. Vždy ale slyším, o čem se baví. Začala jsem strašně žárlit, nejsem schopná už asi reálně uvažovat a nevěřím, že bude toto setkání nevinné. Snažím se ovládnout, nějak rozumně sama sebe přesvědčit, že se opravdu o nic nejedná, ale nejde mi to. Mluvili jsme o tom, přítel tvrdí, že o nic nejde…

DaVa

Názor odborníka


Dobrý den,

za náš portál vám děkuji za důvěru, se kterou jste se na nás obrátila. Dovedu si představit, že to nebylo úplně snadné. Vnímám, že vás stávající situace opravdu hodně trápí, když jste si řekla o radu – a je dobře, že si o pomoc či radu dokážete říct.

Z toho, co jste psala ve svém e-mailu, vyplývá, že již nějaký půl rok žijete s přítelem v Německu, kam jste se za ním přestěhovala. Po krátké době jste utrpěla úraz a nyní jste dlouhodobě v léčení – váš partner se vám věnuje a pečuje o vás. Jádro problému tkví v tom, že od června má váš přítel hodinové telefonáty pozdě v noci. Jde o dvě ženy, které vašemu příteli opakovaně volají. Vám je to nepříjemné a to jste mu také řekla a chtěla se s ním dohodnout na pravidlech, kdy mu ženy budou volat. To ovšem váš přítel nerespektoval a vznikaly kvůli tomu mezi vámi dvěma hádky. Rozumím tomu tak, že opakované telefonáty ve vás vzbudily žárlivost, kterou dokážete těžko ovládnout.

Ve svém dopise nepíšete konkrétní otázku či přání, jak by se stávající situace měla vyřešit. Proto je pro mě trochu složitější odpovídat. Domnívám se, že byste se ráda zbavila nepříjemných sžírajících pocitů žárlivosti a podezíravosti a našla zase rovnováhu a klid ve vašem vztahu s partnerem. Pokud je to tak, napadá mě k tomu několik témat, otázek a doporučení.

Úplně rozumím tomu, že když už jste se dostala do „bludného kruhu“ žárlivosti a podezíravosti, je velice těžké zastavit fantazie, kdo a proč „doopravdy“ vašemu příteli volá. Takové myšlenky a představy strašně vyčerpávají, probouzí v nás vztek, lítost a dál naleptávají důvěru ve vztahu. Důležité je přetnout tento bludný kruh. Což se snadno řekne a hůře udělá… Ale jde to.

Nevím, proč vás začaly napadat myšlenky právě tohoto typu (že jde o ženy, se kterými váš partner měl či bude mít poměr) – v takovém případě stojí za to se zamyslet nad tím, zda už jste něco podobného zažila v minulosti (a proto jste podezíravější) či zda máte s tímto partnerem zkušenost s nevěrou (a proto jsou obavy odůvodněné). Jak jste se poslední měsíce ve vztahu cítila? Jde o vyrovnaný vztah? Cítila jste v něm oporu, jistotu? Jak sama sobě věříte ve vztahu, jak se cítíte „pevná v kramflecích“? Naše pošramocené sebevědomí nebo špatná minulá zkušenost často rozjedou takovéto žárlivé myšlenky (někdy i bezdůvodně).

Také mi běží hlavou, zda máte v Německu jiné lidi, se kterými se stýkáte a můžete si s nimi povídat, případně se jim i svěřit se svými trápeními? Samotné léčení úrazu je zátěžové a působí tak, že tolik neudržujeme sociální vazby. Když se cítíme sami, když nemáme dost kontaktů s okolím a máme v cizí zemi „jen“ partnera, je větší riziko, že na něm budeme více viset, což může vztah komplikovat.

Každopádně to na mě působí tak, že vám na partnerovi a vašem společném vztahu záleží (a v jiných směrech je vám ve vztahu dobře) – pokud ano, vyplatí se vložit energii do pochopení toho, proč se žárlivost objevila právě teď, co za ní může být a co ve vás obavy vyvolává. Pak bude jasnější a snadnější „cesta ven“.

Je možné, že rozplést tuto záhadu a porozumět jí, bude obtížné a samotné vám to nepůjde. Někdy jsme v problému potopení až po uši a chybí nám nadhled a schopnost vidět souvislosti. Potom vám doporučuji zajít osobně k psychologovi či psychoterapeutovi (muži či ženě) a probrat vše s ním.

Přeji vám sílu a hodně štěstí!

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.