Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné

Přítel mě bije: Chcete žít s někým, koho se bojíte?

4. 4. 2014

Dobrý den,

loni jsem se na první pohled vášnivě zamilovala. Nikdy se mi to nestalo, proto jsem si myslela, že je to „Pan Pravý“.

Přítel od začátku chtěl vše dělat společně, s čímž jsem souhlasila. Nebrala jsem to tak doslovně – všude chodit spolu stejně nejde, třeba do práce. On to ale bral smrtelně vážně. Musela jsem mu hlásit, že jdu do obchodu, z obchodu, venčím jeho psa, jestli jsem nepotkala nějaké muže, jestli se mnou nemluvili. Nemohla jsem bez něj jet domů, za kamarádkami.

Mužské kamarády, ač jich mám většinu, jsem musela odepsat. Mého nejlepšího přítele jsem opustit nechtěla, a proto jsem je spolu seznámila. Aby si o něm nemyslel jako o všech, že mě chce jen do postele. Když pak kamarád po pár měsících přijel, chtěla jsem ho vidět. To jsem poprvé schytala úder hranou dlaně z obou stran do čelisti, až mi zvonilo v uších. Prý mě chtěl jen chytnout a ujelo mu to.

Po nějaké době mě však praštil zase. Za následující měsíc se to při různých příležitostech opakovalo ještě čtyřikrát, kdy došlo až k úderům pěstí do hlavy tak, že jsem ji měla oteklou a nemohla pořádně otevřít pusu, škrábancům a kousancům ve tváři, modrému uchu a zkrouceným prstům.

Vyhrožoval, že mě pomluví nebo nás zabije, když odjedu. Vždy se pak rozplakal a sváděl vinu na mne nebo se omlouval. Po posledním útoku jsem mu utekla. Stále ho miluji, scházíme se, ale mám z něj strach. Když ho odepíšu, bojím se, že proti mne vytáhne mé kostlivce. Nevím, zda a jak se s ním rozejít…

Aneta

Názor odborníka


Milá Aneto,

díky za váš příběh a odvahu. Odvahu proto, že nemusí být snadné s něčím takovým vyjít na světlo a někomu se svěřit. Váš dotaz může být inspirující pro mnohé, kteří svou odvahu zatím jen sbírají či si nejsou jisti tím, co se jim doma děje.

To, co popisujete, je typické DOMÁCÍ NÁSILÍ. Tato forma násilí, která se děje doma za zavřenými dveřmi, je nejrozšířenější ze všech typů násilí. Je velmi podceňované a těžko kontrolovatelné. Velmi zákeřné je v tom, že účastníky jsou lidé, kteří si jsou velmi blízcí.

Jaké jsou znaky domácího násílí, které můžete najít i v tom, co popisujete vy?

Incidenty se opakují a intenzita násilností se stupňuje – tzv. syndrom vařené žáby.

Uvádí se, že žába ponořená do studené vody, kterou postupně ohříváme, si ani nevšimne, že za chvíli se v té vodě vaří. Kdybychom ji hodili rovnou do vody vařící, bude protestovat. Stejně tak váš přítel nejprve uplatňoval formu hlášení venčení psa a nákupů, až to postupně dospělo až k pěstem a modrému uchu.

Násilník se za své činy omlouvá, slibuje, že už se to nebude opakovat nebo naopak hází vinu na oběť.

Někteří nezúčastnění lidé z neznalosti oběti obviňují, že si za to mohou samy, když to násilníkovi tolerují. Chci vás ubezpečit, že vina není NIKDY na vaší straně. Ať si přítel říká co chce, jakékoli násilí mezi blízkými lidmi NENÍ NORMÁLNÍ.

Neveřejnost – násilí se děje většinou doma, stranou od společenské kontroly.

Neměnnost rolí účastníků domácího násilí – ten, kdo ubližuje, je vždy ta samá osoba nebo osoby.

To, že na vás přítel svaluje vinu, je velmi typické. Může se tak dít i z toho důvodu, že má strach, aby se na jeho trestný čin nepřišlo. Proto vám může i vyhrožovat. Nicméně jeho výhrůžky bych rozhodně nebrala na lehkou váhu.

Chápu, že ho stále můžete pro něco milovat. To je dalším jevem, který se dá často u domácího násilí pozorovat – takový muž (může se ovšem jednat i o ženu) si vás velmi získá, naváže blízký vztah a dojem, že bez něj vlastně nemůžete být. U několikaletého trvání domácího násilí jsou oběti dokonce přesvědčeny, že by bez partnera vůbec neuměly přežít, uživit se, nikdo jiný by je nechtěl. Mají už tak sražené sebevědomí, že věří, že jen on se v životě o ně postará.

Na konci toho, co píšete, se ptáte, zda a jak se s ním rozejít. Musím říct, že máte na situaci nejspíš náhled, když už jste dokázala jednou od něj utéct. I když mezi pocity, které k němu cítíte, může stále být i láska, osobně mám o vás trochu strach.

Je potřeba být k sobě velmi upřímná a snažit se vidět skutečné nebezpečí dalších zákazů, omezování, vyhrožování, ran i ohrožení života. Radila bych vzít nohy na ramena okamžitě! Ruku na srdce: Chcete se vídat s člověkem, kterého se bojíte? To si nikdo nezaslouží.

Neříkám, že rozchod je hračka, ale zkuste si říct, že máte právo na klidný život, který budete trávit s někým, kdo si vaši lásku skutečně zaslouží, kdo vás bude respektovat a chovat se k vám s úctou.

A že by po vašem odmítnutí přítel vytáhl vaše kostlivce? Nevidím, že byste nějaké měla. Spíše bych to viděla na další přesvědčování, obviňování, zastrašování, vydírání a vyhrožování. Mějte na paměti, že se jedná o trestné činy a o pomoc se můžete obrátit na policii.

Ať už se rozhodnete jakkoli, pro Vaši podporu i zpracování minulých negativních zážitků můžete využít služby psychologa či psychoterapeuta. Dále pro konkrétní pomoc můžete zavolat na anonymní DONA linku, která se zabývá přímo domácím násilím a získat od nich např. pomoc při vytváření přesných kroků opuštění partnera.

Moc vám držím palce, ať vše zvládnete. Myslete nyní především na sebe.

Srdečně zdraví

Markéta Jarolímková

- – -

Užitečné kontakty:

www.donalinka.cz

www.domacinasili.cz

www.infovictims.cz

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.