Dobrý den,
mám dvě velké děti s exmanželem, se současným přítelem se již dva roky snažíme o otěhotnění, bohužel stále bez výsledku. Vzhledem k mému věku (40 let) jsme problém již po půl roce řešili návštěnou specializovaného centra. Podstoupili jsme víceméně vše, co se dá, ale stejně nic. Zní to jednoduše, ale skrývá se za tím velmi mnoho zklamané naděje, bolesti a slz (o penězích raději ani nemluvím).
Pořád jsme říkali, zkusíme jen tohle, dál už nepůjdeme, ale stejně jsme pokračovali. Odborníci u nás nezjistili nic, proč by to nemohlo jít. Svého přítele miluji a společné miminko chci tak, že jsme začali uvažovat o darovaných vajíčkách. Ale potřebovala bych se dát nějakým způsobem psychicky dohromady, protože můj život se točí jen kolem tohoto problému.
Přitom máme další společné zájmy, chalupu, kam oba rádi jezdíme, děti z mého prvního manželství, společně jsme si pořídili kocoura, já chodím cvičit, mám náročnou práci. Ale pořád je to málo, pořád mám dostatek prostoru na přemýšlení nad nepřicházajícím miminkem. Vůbec nevím, jak mám svůj mozek nasměrovat jiným směrem.
beky
Názor odborníka
Dobrý den,
děkuji vám za otázku a popis vaší situace. Tak jako vy asi přemýšlí hodně žen, které se snaží otěhotnět a nedaří se. Ve své praxi jsem podobný popis pocitů slyšela víckrát. Zdá se, že je to velmi silné téma, od kterého se nelze jen tak vzdálit, odvést pozornost jinam. Vy se o to snažíte a připadá mi, že děláte hodně pro to, abyste „byla v pohodě“ a nepřemýšlela tolik nad otěhotněním.
Ono to asi ale úplně nejde, je přirozené, že když vám na něčem záleží, že na to hodně myslíte. Nedivím se, že prožíváte zklamání a bolest.
Ano, jak píšete, může pomoci zaplnit svůj život více věcmi, hlavně těmi, které mne těší – to píšete, že jsou pro vás zájmy, chalupa, děti, kocour, cvičení, práce – tam nevím, jestli náročná znamená naplňující?
Možná by bylo dobré se zkusit zamyslet nad tím, co všechno pro vás znamená mít či nemít s přítelem miminko. Píšete, že ho milujete, je to něco, co pro vás s dítětem souvisí? Někteří lidé vnímají početí společného dítěte jako potvrzení vzájemné lásky – jak to máte vy, věříte, že váš vztah může být pevný a naplněný i bez dítěte?
A další otázky by vedly k celkovému zamyšlení nad naplněním svého života. Můžete o tom uvažovat sama nebo s pomocí terapeuta. Myslím, že tohle je cesta, která by vás spíše mohla dovést ke klidu než snaha na něco nemyslet.
S přáním klidu a spokojenosti,
Mgr. Jana Brzkovská