Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Proč jsem stále sama? Věnujte se i sama sobě.

22. 7. 2013

Dobrý den, dovolte mi podělit se o moje trápení.

Na první pohled se u mě může zdát vše v pořádku. Jsem hezká, dvaceti pěti letá, studující, pracující v perspektivní práci a zajímající se o vše kolem sebe.

Avšak celým životem mě provází jakýsi pocit nespokojenosti, bezradnosti a hlavně osamocenosti.

Od dětství mám problém navazovat bližší vztahy s lidmi kolem mě. Nevím, zda je to mou povahou, nízkým sebevědomím, nebo následkem výchovy v narušené rodině (úzkostlivá matka a labilní, nemocný otec bez zájmu o cokoliv).

A já tak miluji společnost druhých, miluji oslavy, za nejlepší chvíle považuji ty, které strávím s přáteli.

Na střední jsme měli dobrou partu, ale co studuji VŠ, už jsem si nové přátele nikde nenašla, spíše hodně známých, se kterými mám společné hlavně studium. Moje kamarádky jsou již všechny zadány a nemají moc zájem o nějaké pravidelné vymýšlení akcí. Já sama jsem měla jen málo vztahů s muži, teď jsem už druhým rokem single. Po pravdě mě to trápí, schází mi sdílení společných aktivit i objetí.

Ptám se sama sebe, co je na mě tak divného, že přes veškerou snahu nemám ve svém okolí ani žádnou partu lidí, ani potencionálního partnera. Zkoušela jsem i seznamky, konzultace u psychologa, chodím co nejvíce „ven“ (když je s kým). Znám takové ty pravdy o tom, že prázdný pramen nikoho nenapojí. Jak ale být tím plným pramenem? Jak nedávat najevo, že toužím po lásce a partě stejně naladěných lidí kolem mě?

Mám před sebou prázdniny, spoustu volného času, ale nemám jej s kým trávit.

Linda K.

Názor odborníka


Dobrý den, Lindo.

Vaše trápení zní smutně, ale ne rezignovaně. To je dobrý start.

Určitě je co dělat. K seznamování s lidmi pomáhají společné zájmy a záliby, společná práce a brigády, seberozvojové semináře či víkendové pobyty. Pomáhá pomáhat – být nějak užitečná druhým, zkusit třeba zapojení do dobrovolnické činnosti. To vše umožní, kromě nových a nezvyklých sociálních kontaktů, také se méně zabývat sama sebou a svým trápením.

Na jiné úrovni vede opačná cesta. Tou je učit se věnovat hlavně sama sobě, dělat smysluplné věci pro sebe. To nás vede k jinému vztahu se sebou, zájmu a péči o sebe a vnímání vlastní hodnoty. A následně k pocitu většího vnitřního uvolnění (což je mimochodem velká vábnička pro potenciální zájemce o kontakt s vámi).

Na třetí, hlubší úrovni lze uvažovat o větším sebepoznání. Co do blízkých vztahů vlastně chcete investovat? Co od nich sama chcete? Záchranu? Vlastní změnu? Zbavit se pocitů bezradnosti a osamocenosti? Možná místo dalšího „zkoušení“ (seznamek či konzultací u psychologa) můžete risknout větší ponoření se – třeba do vztahu k sobě, k druhým, do psychoterapie apod.

K tomu všemu Vám budu po celé léto držet palce.

S úctou Zbyšek Mohaupt

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.