Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Proč mám právě já takovou sestru?

20. 12. 2010

Dobrý den,

můj dotaz je ohledně mojí o tři roky starší sestry. Dnes jí je 26, mě tedy 23.

Už od mala jsem z její strany pociťovala tak trochu nenávist, ale přišlo mi, že to bude jiné, až dospějeme. Opak je bohužel pravdou. Sestra pracuje a má přítele, já chodím na VŠ, k tomu si přivydělávám a pokud mám možnost, jsem u přítele: s ní doma nelze existovat.

Její přístup ke mně je takový, že na mě u rodičů žaluje, co nosím za oblečení a bohužel u nich najde vždy podporu. Pořád se s nimi hádá o tom, že bych měla jít z domu. Jdyž jsem tři dny u přítele a vrátím se, tak se s nimi pohádám, protože se mojí sestře nelíbí, že nejsem doma. Neustále mi opakuje, že jsem k ničemu, nic neumím, že mě rodiče živí, ale ona pracuje už od dvaceti a doma platí 1000,– za měsíc. Nakonec vždy skončí u toho, že jsem blázen a měla bych jít do blázince.

Bohužel jsem za tu dobu dospěla tak daleko, že když mě něco jen trochu rozruší, roztřesou se mi ruce i nohy, nejsem schopná mluvit, jen hystericky brečet – ale u sebe v pokoji, aby to nikdo nevěděl.

Můj dotaz je ten, jestli jsem opravdu blázen, protože někdy si tak vedle ní připadám, nebo taky proč mě tak nenávidí, když jsem jí pomohla vždycky, když potřebovala, rodiče nám dávali stejně a dřív jsem se jí zastávala i v hádkách, což se mě od ní nikdy nedostalo, právě naopak. Hledám odpověď na to, zda i takový může být vlastní sourozenec.

Nutno dodat, že matka je naprosto pod jejím vlivem a otec, aby měl klid, tak mě vždy napomíná, ať se s ní nehádám. Nemám tedy ani možnost se nijak bránit.

Děkuji za odpověď

xxx

Názor odborníka


Dobrý den,

děkuji, že se obracíte na naši poradnu. Píšete o tom, že máte problémy se starší sestrou, že už trvají velmi dlouho, a že teď už jste ve stavu, kdy to nějak přestáváte zvládat a hledáte pomoc. U rodičů se vám jí nedostává. Takto nějak jsem pochopila vaše trápení, a přemýšlím o tom, jak byste si představovala, že by to u vás doma mohlo vypadat místo současné situace.

Píšete totiž, že už odmala máte se sestrou nějaký vztah, který vám nevyhovuje, dokonce se ptáte, zda vás nenenávidí: Byly vůbec nějaké chvíle, kdy to bylo jinak, kdy se k vám chovala příjemněji? Říkám si, že možná ano, jinak by vám musela připadat taková, jakou ji popisujete, jako „normální“ – tedy ta, jak se vyjevuje celý svůj život, jak ji jedině znáte.

Vy ale popisujete, že je to nějak v nepořádku. Jak velkou naději tedy máte, že se to zlepší, že k sobě najdete nějakou lepší cestu? A hledáte spíš způsob, jak stávající situaci změnit, nebo jak sestřino (možná i rodičovské) chování pochopit a přijmout, třeba s nadějí, že někdy v budoucnu i někdo jiný z rodiny bude chtít tyto vztahy zlepšit?

Jako tu druhou možnost – tedy snahu chápat a smiřovat se s tím – vidím vaši otázku, jestli jste blázen. Tím by se to dalo vysvětlit, že pokřivené vidění věci máte vy, a ne sestra potažmo rodiče, což by vás mohlo zbavit toho rozporu, že se k vám chová špatně někdo, koho vy ale máte ráda. Cítím ale, že to pro vás není řešení, a oceňuji, že jen tak nepodlehnete vidění věcí ve vaší rodině: že studujete, i když za to nejste odměňována rodinnou pohodou, že si udržujete svůj pohled na oblékání a další věci, kvůli kterým se s vámi sestra hádá.

Kdybyste navštívila odborníka, mohli byste společně zkoumat možnosti, jak sestřino chování pochopit, a jak zajistit, aby vám už nemohla ubližovat. Nemohu dopředu říci, na co byste přišli, ale je možné, že třeba i na to, že sestra vám něco od malička závidí, nebo že je taková přísná na všechno a všechny v životě, a také že potřebujete přestat doufat, že se to zlepší.

Může to znít paradoxně, radit „ztratit naději“, ale to, že se jí někdy držíme zuby nehty, nám může přinášet roky a roky zabředlé v nepříjemnostech jenom proto, že nás pořád a znova překvapují a zraňují věci, o kterých si držíme kapičku naděje, že přestanou. Takovou naději opustit, to je někdy téma celé dlouhé terapie, a na jeho konci stojí obrat v postoji, který často přinese i obrat v tom, co se děje v okolí, a co se zdá, že nemůžete ovlivnit.

Nevím, jestli je to řešení pro vás, ale přeji vám, abyste se nechala zraňovat jen tím, co za to stojí. Možná, že už jste jen krůček od toho pochopit, že některé věci změnit nemůžete (i když je může změnit sestra), a i proto se možná ptáte, jestli i „takový může být sourozenec“. Může – vždyť takovou sestru z vlastní zkušenosti znát
e.  

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.