Jsme spolu s partnerkou deset let, v posledním přibližně roce a půl se bohužel dostáváme do rozepří ohledně našeho vztahu. Respektive se mi od partnerky dostává výčitek, že se k ní chovám povýšeně, mluvím s ní jako s „blbcem“ a podobné výrazy. Netvrdím, že některé spory nejsou mojí vinou, myslím si však, že tento problém je zásadní, protože se vrací stále zpět.
Vyzkoušel jsem několik způsobů, jak při výměně názorů s partnerkou mluvit a komunikovat, a bohužel už nevím, kudy kam. Po pročtení několika článků zde na webu se obávám, že její reakce pramení z velké části z malého sebevědomí. Mám proto dotaz, zda je nějaký způsob, jakým jí můžu já sebevědomí dlouhodobě dodat a dodávat? Co dělat, aby jí sebevědomí postupně stoupalo a zůstalo na zdravé úrovni? Na našem vztahu mi velmi záleží, chci za něj bojovat a abychom byli oba šťastní.
Tomáš, 37 let
Názor odborníka
Děkuji za důvěru a za dotaz, Tomáši. Z vašeho dopisu je patrné, že vám na vztahu záleží a hledáte, jak porozumět tomu, co se děje. Po deseti letech soužití se s přítelkyní dobře znáte, víte, jak ten druhý reaguje, a máte za sebou společnou historii, která vás spojuje (a současně také zatěžuje).
V dlouhodobých vztazích se někdy stává, že po letech relativní stability začne do popředí vstupovat více kritiky, která může být přímá a zjevná, ale také skrytá a vyjádřená třeba jen tónem nebo drobnými jízlivými poznámkami.
Dynamika vztahu
Melanie Klein, psychoanalytička takzvaných objektních vztahů, popsala již před mnoha lety, že v našich vztazích oscilujeme mezi chvílemi, kdy partnera dokážeme vnímat v jeho celistvosti, tedy s jeho dobrými i chybujícími stránkami, a mezi okamžiky, kdy převáží vnímání toho, co bolí, a dobrý obraz se (na čas) rozpadne. Zdá se, že právě tuto citlivost nyní s partnerkou prožíváte, a proto se mohou objevovat opakované výtky, že s ní mluvíte povýšeně.
Je pochopitelné, že hledáte vysvětlení v jejím sebevědomí, protože vnímáte, že vás obviňuje z něčeho, co zjevně nemáte v úmyslu. Jenže vztah je vždy propletencem dvou vnitřních (a obvykle komplikovaných) světů.
- Ona může mít pocit, že je dlouhodobě shazovaná.
- Vy se cítíte nespravedlivě obviňován.
- Oba pak reagujete obranně, což vytváří kruh, ze kterého bývá těžké vystoupit.
Mohlo by vás zajímat
Devět podob ticha
Jakou zprávu vám váš partner vysílá svým mlčením – a co mu beze slov říkáte …
Přečíst článekTroufnu si tvrdit, že sebevědomí se neposiluje tím, že by jeden partner druhému stále něco dokazoval, ale spíše pomocí opakovaného setkávání se zkušeností, že náš hlas je slyšen a naše pocity mají hodnotu, i když se na věci díváme rozdílně.
Zájem a respekt
Možná by stálo za úvahu, abyste méně hledal techniku, jak jí sebevědomí dodat, a více přemýšlel o tom, jak zaléváte vaši „vztahovou zahrádku“. Jinak se totiž může stát, že nechtěně vznikne dojem, že vy jste ten, kdo sebevědomí má, a ona je v pozici někoho, komu ho musíte předávat, čímž by mohla vznikat asymetrie mezi vámi.
Pokud však v „zahrádce“ převažují projevy respektu, zájmu a schopnost uznat její emoce a prožitek (i když se s ním logicky ne vždy ztotožňujete), může v ní růst větší bezpečí. Pakliže ovšem přibývá dojem neuznání, půda postupně vysychá a partnerka může mít silnější potřebu více hájit své místo.
A protože píšete, že podobná dynamika se opakuje už rok a půl, mohlo by být dobré zvážit i párovou terapii (pakliže jste již tuto variantu nezkusili). Někdy se totiž systém obranných vzorců v páru stane příliš rigidním na to, aby se vyjasnil jen mezi čtyřma očima. Přítomnost nestranného třetího, kdo pomůže zpomalit a přeložit to, co oba ve vztahu zažíváte, může přinést nový pohled a pochopení.
Nabídka párové terapie, pokud je podána vstřícně a s respektem, může být i příležitostí zjistit, zda je vaše partnerka připravena o vztah stejně jako vy dál pečovat a hledat nové cesty společně s vámi. Držím vám palce!
Vojtěch Netík
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
