Dobrý den,
ocitla jsem se ve velmi složité situaci, a protože mám pocit, že už si sama nedokážu pomoci, rozhodla jsem se obrátit na vás…
S manželem máme od svatby 1,5 roku, celkem jsme spolu 6 let, děti nemáme. Je to spolehlivý, hodný muž, byl by skvělý táta…
S manželem ovšem fungujeme spíše jako kamarádi, jako bratr se sestrou. Dlouho jsme řešili problémy v sexu – každý jsme měli jinou představu jak o průběhu, tak především o četnosti. Já byla vždycky ta aktivnější a manžela jsem musela víceméně přemlouvat. Dařilo se mi držet četnost tak 1× za týden až 14 dní, avšak často jsme se kvůli tomu dohadovali. Vše vyvrcholilo v momentně, kdy mi řekl, že už ho nepřitahuju.
Tahle slova se mi zavrtala do hlavy a já začala dělat věci, které by mě dříve ani nenapadly. Začala jsem flirtovat s ostatními muži, měla jsem zřejmě potřebu si dokázat, že když nepřitahuju svého muže, jsou ještě ostatní, které přitahovat budu.
Z flirtování se časem vyvinul paralelní vztah. Poznala jsem muže, který je ztělesněním toho, co potřebuji. Je vášnivý, dominantní (v manželství vše táhnu já), mám k němu respekt a neuvěřitelně se přitahujeme. Vztah trvá půl roku a momentálně jsme se dostali do fáze, kdy „milenec“ chce, abych od muže odešla a žila s ním.
Na jednu stranu mám obrovskou chuť sbalit kufry a jít za svým srdcem, na druhou stranu mám obrovský strach, že budu jednou svého rozhodnutí litovat, že opustím klidný a spolehlivý přístav a půjdu do absolutní nejistoty…
Můžete prosím poradit?
Renata
Názor odborníka
Dobrý den, Renato,
ocitla jste se v situaci, v níž se alespoň jednou za život octne v různých obměnách většina z nás.
Volíte mezi rozumem a citem, jistotou a nejistotou, lze jen těžko odhadnout, která strana může zvítězit, a která volba je ta nejlepší. Tak obtížnou z ní dělá především to, že rozhodnutím nejen něco získáte, ale také ztratíte, a to v obou případech.
Naše úvahy se v takových situacích točí především kolem partnerů. Jací jsou, jaká by s nimi byla budoucnost, rodina. Zkuste se zamyslet také nad tím, jaká jste vy sama v jednom a druhém vztahu. Partneři vždy reagují jeden na druhého, mění dle druhého své chování, některé vlastnosti zvýrazňují, jiné zůstávají v pozadí. Které z vašich vlastností partneři svým chováním zdůrazňují? Ve kterém vztahu jste spokojenější sama se sebou? Ve kterém jste tou Renatou, kterou chcete být?
Co vám v rozhodnutí brání nejvíce? Opravdu nevíte nebo je to především strach z toho, rozhodnutí udělat?
Ať bude rozhodnutí jakékoli, můžete se spolehnout na to, že přinese úlevu a radost. Situace před ním je vždy ta nejnáročnější pro všechny zúčastněné, protože přináší velkou míru nejistoty. Čím je nejistota dlouhodobější, tím hůře dokážete rozeznávat faktory, které by vám v rozhodnutí mohly pomoci.
Ať bude rozhodnutí jakékoli, přinese také smutek spojený se ztrátou blízkého člověka. A bolest, protože ať chcete nebo nechcete, někomu tím rozhodnutím ublížíte. Vzhledem k této danosti nezbývá než se zachovat sobecky a zajistit především to, aby vás to bolelo co nejméně, aby vás ta momentální krize mohla posunout někam na cestě, kterou chcete jít a na které budete moci být sama sebou.
Ať už to bude jeden, nebo druhý, vždy mohou přijít situace, kdy za svou volbu budete vděčná a radovat se z ní, a situace, kdy můžete své volby litovat. Navíc, ať se vydáte jednou nebo druhou cestou, nemusí být definitivní, i když tak teď vypadá.
To vše ukáže hlavně čas.
Držím palce, ať se ze svého rozhodnutí můžete především radovat,
Hana Krejsová
Pomohl vám článek?
