Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Svého partnera nepřitahuji: Do partnerského vztahu touha patří.

21. 5. 2013

Dobrý den,

osm měsíců mám přítele. Je mi 35, jemu 39, oba jsme rozvedení, bezdětní a potkali jsme se v momentě, kdy máme chuť se usadit, založit rodinu.

Od první chvíle jsme si byli sympatičtí, začali jsme spolu chodit, ovšem bez většího vzplanutí či vášně. Od začátku mě to trochu trápí, nebyla jsem na to zvyklá, ale říkám si, že je asi jiný než já, není zvyklý na hlubší citové projevy, a že si na to zvyknu.

Koneckonců nám není dvacet a je tedy přirozené, že člověk už neprovozuje sex třikrát denně, ale jen třeba jednou týdně. Nedávno jsme měli na toto téma s přítelem tozhovor, protože si chceme pronajmout společné bydlení, a on mi sdělil, že ho to taky velice trápí, neví čím to je, ale že jej sexuálně nepřitahuju. Stejné to bylo i s jeho minulou, zhruba roční, známostí, byť chuť na sex má a masturbuje často.

On ve mně sexuální apetit vzbuzuje, obráceně je to horší, což člověku moc nepřidá, a má aktivita postupem času také upadá. Přítel byl ženatý, hodně se zklamal a po dvanáctiletém vztahu si začal prostě užívat života naplno, což do svých třiceti dvou let nedělal, partnerky střídal a já mám pocit, že v něm vážný vztah podvědomě vzbuzuje pocit nesvobody a ztráty vzrušení z krátkodobých stále nových vztahů a sexu.

Diskutujeme o tom, nechceme o sebe přijít, a co je důležité, jinak si opravdu vyhovujeme a rozumíme ve všem. Máme pocit, že k sobě patříme. Je nám spolu hezky,chtěli bychom děti,ale já si kladu otázku, zda je možné vytvořit si opravdu dlouhodobý vztah bez vášně a přitažlivosti, která chybí už od začátku…

Alice

Názor odborníka


Dobrý den Alice, 

váš dotaz je velice zajímavý a musím říct, že podobné příběhy slýchám od klientů ve své praxi dost často. Odpověď by se zdála vlastně dost jednoduchá – přála bych každému, aby mohl ve svém partnerovi nalézt jak milence, tak i kamaráda.

To je asi ideál. Do partnerského vztahu patří i porozumění a naladění, ale i touha, vášeň a přitažlivost. Po pravdě si, Alice, nedokážu moc představit, že se bez té „milenecké části“ dá dlouho žít. 

Ale z praxe vím, že takových párů, jako jste vy a váš přítel, je hodně. Zvolíte prostě zdánlivě bezpečnou cestu. Bez vášní, bez přemíry vzruchů, přehlednou, ne přespříliš emoční. Takové partnerství vás tolik neleká a zdá se, že by mohlo takhle fungovat napořád.

Jenže otázka přitažlivosti a sexuality tam bude vždycky viset ve vzduchu. Už teď vás, Alice, mrzí, že vás partner nechce a že vám i řekne, že ho nepřitahujete. Není ten náš život moc krátký na to, abychom byli s někým, kdo nás nechce nebo nepřitahuje? Možná vás nepotěším, ale nejsem zastánce těch jednodušších cest. Myslím, že si každý zaslouží mít vášnivý vztah – alespoň se dá později, když přijdou zlé časy, na čem stavět. 

Kdybych vám, Alice řekla, ať sbalíte svých pár švestek a jdete o dům dál, za někým, s kým prostě tahle bazální věc bude fungovat, udělala byste to? Možná se mýlím, ale odhaduji, že ne. Z vašeho dotazu mám pocit, že jste se stejně už rozhodla. A to je OK. I tak se dá žít.

Ať už k jedné, nebo druhé volbě vám přeju hodně vnitřní pevnos

t

i. Leona 

Diskuse 0

Leona Dyrehauge

Klinická psycholožka a psychoterapeutka

www.naterapii.cz

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.