Syn mě bije

10. 8. 2017

Čas od času se stane, že můj pětiletý syn, když nechci udělat něco, co on chce, začne brečet, bouchat mě a vší silou prosazovat svůj cíl, své přání (třeba někam jet nebo dříve něco koupit v obchodě). Jak nejlépe reagovat? Co může být důvodem jeho chování?

Ivana, 42 let

Názor odborníka

Milá Ivano,

chování, jež u svého syna popisujete, se vyskytuje běžně, i když spíše u dětí mladších. Proč se tak děje, si víceméně sama odpovídáte: chce – vší silou – prosazuje. Váš syn prostě prosazuje své přání a dělá to, jak umí, snaží se způsoby, jež dobře ovládá.

Případně je u křiku, pláče i fyzických útoků na vás možné i to, že již nejde primárně o prosazení cíle: syn možná již pochopil, že opravdu nekoupíte/nepůjdete, nicméně neumí svou frustraci vyjádřit jinak.

27. dubna. – 1. května 2018

Jak žít jednoduše ve složitém světě (seminář)

Psychologie.cz

Prostě neví, jak jinak naložit se svým smutkem, než ho vyplakat, či jak jinak naložit s hněvem, než do někoho bouchnout. A nejlépe je bouchnout do vás: však jste první na ráně, jste „viníkem“ jeho hněvu, protože jste to vy, kdo nekoupil; pravděpodobně má zkušenost, že to snesete.

Kdybych s vámi mluvila, ptala bych se, jak se syn choval v takovýchto situacích dřív, jak vy jste reagovala, jak reagujete nyní. Ptala bych se, jak se chová v podobné situaci, když je s někým jiným. Také by mě zajímalo, jak vy sama zvládáte frustrující situace, jak se chováte a co cítíte, když není po vašem.

No a co s tím? Samozřejmě by si syn takovým chováním neměl nic vydobýt: vede-li chování ke kýženému cíli, upevňuje se. Možná se mu dříve dařilo něco si vybrečet či vyvztekat, a proto se u něj takové chování udrželo až dosud.

Zvládání frustrace a zátěže

Pokud by nešlo ze synovy strany o nátlakový prostředek, ale spíše o výraz frustrace, je důležité posílit jej ve zvládání takových situací, zvládání svých emocí. Můžete s ním o tom mluvit, ptát se jej, co by mu pomohlo, aby se dokázal chovat jinak.

Velmi důležitý je váš příklad (i příklad otce a případně dalších blízkých osob). A též vaše emoční reakce: neměla by být přehnaná, nicméně by syn měl vědět, že se vám jeho chování nelíbí.

V případě, že váš syn již takové situace v minulosti zvládal a nyní je zvládat přestal, zajímala bych se o změny, jež tomu předcházely:

  • Nepřibyl do vaší rodiny někdo nebo případně neubyl?
  • Žijete stále na stejném místě?
  • Co školka?
  • Co vy a váš muž (synův otec) – je váš vztah pohodový?

Jde o to, že na větší zátěž děti často reagují určitou vývojovou regresí: posouvají se k těm způsobům chování, jež jsou pro ně jednodušší a jež důvěrně znají. Pokud by šlo o tento případ, je na místě zejména podpora a trpělivost.

Využívejte celý web.

Předplatné

Ivano, svůj dotaz jste začala čas od času se stane. To zní nadějně, neboť váš syn zřejmě v řadě případů reaguje vyspěleji. Možná k méně zralým způsobům reagování sklouzává již jen ve chvílích, kdy je unaven či mu na jeho cíli velmi záleží.

Pravděpodobně jste na dobré cestě a váš syn bude vyspělejšího chování schopen stále častěji. Přeji, ať se daří!

Pavla Koucká

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.