Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Syn mě bije

10. 8. 2017

Čas od času se stane, že můj pětiletý syn, když nechci udělat něco, co on chce, začne brečet, bouchat mě a vší silou prosazovat svůj cíl, své přání (třeba někam jet nebo dříve něco koupit v obchodě). Jak nejlépe reagovat? Co může být důvodem jeho chování?

Ivana, 42 let

Názor odborníka

Milá Ivano,

chování, jež u svého syna popisujete, se vyskytuje běžně, i když spíše u dětí mladších. Proč se tak děje, si víceméně sama odpovídáte: chce – vší silou – prosazuje. Váš syn prostě prosazuje své přání a dělá to, jak umí, snaží se způsoby, jež dobře ovládá.

Případně je u křiku, pláče i fyzických útoků na vás možné i to, že již nejde primárně o prosazení cíle: syn možná již pochopil, že opravdu nekoupíte/nepůjdete, nicméně neumí svou frustraci vyjádřit jinak.

Prostě neví, jak jinak naložit se svým smutkem, než ho vyplakat, či jak jinak naložit s hněvem, než do někoho bouchnout. A nejlépe je bouchnout do vás: však jste první na ráně, jste „viníkem“ jeho hněvu, protože jste to vy, kdo nekoupil; pravděpodobně má zkušenost, že to snesete.

Kdybych s vámi mluvila, ptala bych se, jak se syn choval v takovýchto situacích dřív, jak vy jste reagovala, jak reagujete nyní. Ptala bych se, jak se chová v podobné situaci, když je s někým jiným. Také by mě zajímalo, jak vy sama zvládáte frustrující situace, jak se chováte a co cítíte, když není po vašem.

No a co s tím? Samozřejmě by si syn takovým chováním neměl nic vydobýt: vede-li chování ke kýženému cíli, upevňuje se. Možná se mu dříve dařilo něco si vybrečet či vyvztekat, a proto se u něj takové chování udrželo až dosud.

Zvládání frustrace a zátěže

Pokud by nešlo ze synovy strany o nátlakový prostředek, ale spíše o výraz frustrace, je důležité posílit jej ve zvládání takových situací, zvládání svých emocí. Můžete s ním o tom mluvit, ptát se jej, co by mu pomohlo, aby se dokázal chovat jinak.

Velmi důležitý je váš příklad (i příklad otce a případně dalších blízkých osob). A též vaše emoční reakce: neměla by být přehnaná, nicméně by syn měl vědět, že se vám jeho chování nelíbí.

V případě, že váš syn již takové situace v minulosti zvládal a nyní je zvládat přestal, zajímala bych se o změny, jež tomu předcházely:

  • Nepřibyl do vaší rodiny někdo nebo případně neubyl?
  • Žijete stále na stejném místě?
  • Co školka?
  • Co vy a váš muž (synův otec) – je váš vztah pohodový?

Jde o to, že na větší zátěž děti často reagují určitou vývojovou regresí: posouvají se k těm způsobům chování, jež jsou pro ně jednodušší a jež důvěrně znají. Pokud by šlo o tento případ, je na místě zejména podpora a trpělivost.

Využívejte celý web.

Předplatné

Ivano, svůj dotaz jste začala čas od času se stane. To zní nadějně, neboť váš syn zřejmě v řadě případů reaguje vyspěleji. Možná k méně zralým způsobům reagování sklouzává již jen ve chvílích, kdy je unaven či mu na jeho cíli velmi záleží.

Pravděpodobně jste na dobré cestě a váš syn bude vyspělejšího chování schopen stále častěji. Přeji, ať se daří!

Pavla Koucká

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.