Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Vadí mi bratrova závislost na mámě: Dejte rodině vědět, jak se cítíte.

27. 5. 2014

Dobrý den,

je mi 17 let a žiji ve společné domácnosti s mámou, nevlastním tátou a nevlastním bráškou, kterému je momentálně 11 let.

Problémem je, že můj bratr je extrémně závislý na mámě. Když byl malý, závislost se mu tolerovala, máma stejně byla skoro pořád s ním. Na hlídání byl maximálně u babičky, a to jen na krátký čas.

Posledních několik let je ale jasné, že bude někde problém. Kdykoliv bratr nemůže být s mámou, alespoň ji neustále kontroluje. Když chce máma někam odjet, musí mu každé dvě hodiny psát, že je v pořádku, bratr také potřebuje přesně vědět, kdy se vrátí. Dokud se (třeba v noci) nevrátí, je vzhůru a čeká na ni.

Místo aby se to zlepšovalo, jen se to zhoršuje. Kdykoliv má máma někam odjet, bratr vyvádí jak šílený, brečí, křičí, citově vydírá a máma pak v podstatě nemůže mít žádný společenský život, pořád jen sedí doma a je protivná a naštvaná na celý svět. Když už někam jde, musí brát bratra s sebou, dovolená nebo výlet bez něj prostě neexistuje.

Bratrovi se tedy musí v rodině podřizovat všechno, což se mi nelíbí a nepřijde mi to normální. Co se dá v takové situaci dělat? Je vůbec možné, aby se bráška závislosti na mámě zbavil, když už to došlo tak daleko? Předem děkuji za radu.

Janča

Názor odborníka


Jančo,

to, co popisujete, mi připadá jako velice náročný a dlouhotrvající stav, ve kterém nemůže být dobře nikomu z rodiny. Každý se s tím asi vyrovnává po svém. Vy sama se ptáte, jestli je to vůbec možné změnit, když už to trvá tak dlouho a navíc se zdá, že se to zhoršuje.

Napadá mě spousta otázek k tomu, jak to bylo na počátku. Jestli nebyl nějak komplikovaný porod nebo zda nebyl bratr nějak vážněji nemocný, když byl menší. To by pak mohlo ovlivnit to, jestli se máma o bratra nějak víc nebála a nehlídala ho, zvýšeně o něho nepečovala. Nebo jestli od sebe nebyli na nějakou dobu odloučeni. Jaký vlastně bratr je, jakou má povahu? Nevím také, co na to všechno říká jeho táta, co dělá, jak se chová, když bratr začne „vyvádět“. Jak vlastně bratr zvládal mateřskou školu a chození do školy? A spousta dalších otázek.

V každém případě nikdy není pozdě začít tento problém řešit. Věřím, že formou rodinné terapie by bylo možné hledat cesty, jak současnou situaci změnit tak, aby to všem zúčastněným vyhovovalo o něco víc. Případně je možná individuální terapie pouze pro bratra. To, jaká forma terapie by byla nejvhodnější, by záleželo na hlubším prozkoumání dalších okolností a především na tom, co by nejvíce vyhovovalo vám jako rodině a především bratrovi.

Také nevím, zda se rodiče již nepokusili celou věc řešit za pomoci odborníka, nebo zda vůbec mají chuť něco měnit. V každém případě, pokud se tím vy sama trápíte a ovlivňuje to váš život v rodině, dejte jim o tom zprávu. Možná právě to bude impulz ke změně. Držím palce a věřím, že změna možná je.

Irena Teichmanová

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.