Dobrý den,
s přítelkyní jsme spolu deset let – od mých dvaceti. Prvních pět let bylo skvělých. Poté přišlo krátké období útlumu, nebylo to ale nic závažného. V té době se mi do života připletla Lucie (25).
Jezdil jsem domů na víkendy a přes týden jsem byl pracovně mimo. Tam jsme se poznali. Lucie byla velmi atraktivní. Zpočátku jsem si jí nějak zvlášť nevšímal. Bláznivě se do mě zamilovala a já do ní po několika schůzkách taky. Byla tolik odlišná od mé stávající přítelkyně! Velmi mě přitahovala.
Po zvažování, jak se se situací vypořádat, jsem se rozhodl to doma oznámit. S přítelkyní jsme se rozešli. Následovalo asi půlroční bouřlivé období, kdy jsem s Lucií chodil, nechodil, spal, nespal. Neustále jsem se vnitřně rozhodoval, zda to s ní má cenu, nebo ne. Přitahovala mě, ale ať jsem se snažil sebevíc, nedokázal jsem si představit s ní žít.
Vyřešil jsem to návratem k bývalé přítelkyni, se kterou jsme si vše vyříkali a na Lucii jsem úplně zapomněl. Uběhly čtyři roky a ona se ozvala. Sama má dvouapůlletý vztah, mají společné bydlení. Zašli jsme na skleničku a já jsem cítil, že to mezi námi stále (nebo snad opět) vře…
Následně jsme si já i ona potvrdili, že se i po té dlouhé době přitahujeme. Je to proti vší logice – já i ona máme vztah, který funguje. Svou přítelkyni mám rád. I přesto však k Lucii cítím náklonnost a touhu, která jde za hranice zdravého rozumu. Stejně to cítí i ona.
Vím, že žít s Lucií jako partneři nedává žádný smysl a i přes toto vše jsem ochotný s ní být a užívat si. Nerozumím tomu…
Tomáš
Názor odborníka
Milý Tomáši,
první věc, která mě při čtení vašeho dotazu napadla, byla, že může být vztah s Lucií pro vás dvojsečný: na jedné straně je velký dar moci prožívat takto intenzivní pocity, na druhé straně je to velká zátěž, která leccos komplikuje.
Sternbergova jednoduchá a názorná teorie lásky praví, že existují tři složky „úplné“ lásky ve vztahu dvou lidí: jsou jimi intimita, vášeň a oddanost.
Ideální poměry
Intimita je spojená s přátelstvím a mírou důvěry ve vztahu. Vyjadřuje, jak moc jsme si s druhými lidmi blízcí v našich cílech, přáních, vidění světa – a jak moc si můžeme navzájem věřit. Oddanost je pak projevem závazku. Je to dobrovolná závislost jednoho člověka na druhém a je spojena s výlučností. Šťávu vztahům dodává nakonec vášeň. Umí je nastartovat a je důležitá také pro jejich udržení.
Různé vztahy, které k lidem chováme, mohou mít odlišný poměr těchto složek. A každý z nás má o dlouhodobém partnerském vztahu jinou představu: někdo by chtěl prožívat spalující vášeň až do smrti, jiný si spíše cení závazku a věrnosti. Váš vztah s Lucií a vztah s přítelkyní se zřejmě mimo jiné významně liší také v popsaných dimenzích – ale liší se možná i váš ideál vášnivého a dlouhodobého vztahu.
Píšete, že vás Lucie velmi přitahuje, ale nedovedl a nedovedete si představit s ní žít. Nabídnu vám proto jeden způsob, jak se na svou situaci podívat a půjdu na to od lesa.
Kým s ní jste?
Ve vašem příběhu mě velmi zaujalo, jak popisujete své vlastní chování. Představila jsem si vás jako aktivního a rozhodného muže, kterému se jeho okolí přizpůsobuje. Píšete totiž o tom, jak jste zvažoval, co uděláte a rozhodl se to doma oznámit. Následoval rozchod. A pak jste se opět vnitřně rozhodoval – a když jste se rozhodl vrátit, přítelkyně vás přijala.
Pak jsem však četla váš dotaz znova a znova a všimla jsem si, že s Lucií tomu bylo jinak. Píšete, že to byla ona, kdo se do vás zamiloval a vám to trvalo několik schůzek. Po čtyřech letech to byla opět Lucie, kdo byl aktivní a ozval se vám, abyste následně zjistili, že touha mezi vámi přetrvává.
V poslední větě píšete, že nedává smysl žít s Lucií a nechápete, proč jste ochoten si s ní užívat. Je několik otázek, které vám mohou pomoci zorientovat se v tom. V čem se Lucie tolik liší od vaší přítelkyně? Jak moc jsou pro vás tyto vlastnosti podstatné? Co ve vás Lucie probouzí? Kým v její přítomnosti jste?
Bezpečná cesta k sobě
Různí lidé a životní okolnosti v nás vyvolávají rozdílné reakce a dávají vyniknout vlastnostem, které by se třeba jindy ani neprojevily. Ačkoli nemáte zájem o závazný partnerský vztah s Lucií, její přítomnost a pocity, které ve vás otevírá, zřejmě zpochybňují vaše rozhodnutí s kým, kde a jak chcete žít a kladou vám rušivé otázky. Ty rušivé otázky však mohou být pro váš život důležité.
Z mého pohledu máte proto tři možnosti: ukončit vztah s Lucií, o kterém si racionálně uvědomujete, že nedává smysl, pokračovat v něm s plným vědomím své zmatenosti a všeho, co můžete ztratit – anebo si sám stanovit hranice vašeho vztahu, které jsou pro vás bezpečné a snažit se hledat v sobě odpovědi na otázky, jaké intenzivní vášeň do života člověka přináší.
Sama se přimlouvám za tu třetí možnost: za zkoumání, kým vším dovedete být, zároveň však s ohledem na city lidí, které máte rá
d. Ester
