Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Začátek nevěry? Co se stane, pokud se partnerce svěříte, že to víte?

28. 11. 2012

Dobrý den.

Nedávno jsme se se snoubenkou nastěhovali do společného bytu. Ona se za mnou přestěhovala ze Vsetína na druhý konec republiky a našla si tu práci. Snažil jsem se, aby to bylo opačně, aby pro ní ta změna nebyla tak těžká. Pracovní nabídky jsem dostal, ale finančně bychom to neutáhli.

Snoubenka si prošla nehezkým vztahem s bývalým, který jí byl opakovaně nevěrný, takže se hodně bála začít mi důvěřovat. Chtěla po mně, abychom si navzájem říkali všechno. Ale po nastěhování je něco špatně. Samozřejmě je to pro ní ohromný stres, co se týče hledání práce, a smutek z opuštění známého místa, přátel a rodiny.

Nedávno po hádce psala někomu a neřekla mi komu. Bohužel jsem neodolal a zjistil jsem, že si píše s kolegou, který má rodinu. Některé věci mě šokovaly. Přečetl jsem si pouze tři zprávy a teď nevím, co dále. Nechci číst zbytek, ale mám pocit, že tomu musím nějak zabránit. Nemůžu jí ale povědět o tom, že to vím, že mu psala, že ho miluje a že nechce aby kouřil, protože by nechtěla takového partnera.

Asi nás miluje oba a sama neví. I přesto ji miluji a chci s ní být. Dokážu jí to teď odpustit. Ale nevím, jak dál. Nechci jí to povědět, protože jsem zradil její důvěru a přečetl si její zprávy, ale zároveň mě trápí, co mu psala. Nechci jen nečinně přihlížet tomu, jak ji ztratím. Ale nemůžu jí říct, aby to buď skončila nebo zkusila být šťastná s tím kolegou. Chtěl bych, že by byla šťastná, protože ji miluji.

Petr

Názor odborníka


Dobrý den, Petře,

nad vaším dotazem jsem se zamýšlela z různých úhlů pohledu – v následujících řádcích vám nabídnu myšlenky a otázky, které mě napadaly, a budu doufat, že si z nich pro sebe vyberete něco užitečného.

Říkám si, že se teď nacházíte v náročné situaci – jestli tomu dobře rozumím, ve vztahu to po přistěhování snoubenky z různých důvodů až tak úplně neklape a vy jste se teď navíc dozvěděl něco, co jste možná ani vědět nechtěl, co ovlivňuje váš pohled na vztah, ale o čem s partnerkou nechcete mluvit.

Jedna z otázek, nad nimiž jsem přemýšlela, byla: Co vás vlastně vedlo k závěru, že partnerce nechcete říct, že jste četl její zprávy? Píšete, že byste zradil její důvěru. Co to pro vás vlastně přesně znamená? Co myslíte, že by se stalo, kdybyste se jí svěřil? Udělal jste chybu, přečetl jste si po hádce několik zpráv -  zbytek číst nechcete, ale informace, které jste se dozvěděl, vedou k tomu, že si kladete otázky, které byste si bez nich nekladl.

Z toho, co píšete, se mi zdá, že si myslíte, že pokud byste se partnerce svěřil, bylo by to pro vás nějak jednodušší (mohl byste jí třeba říct, aby se rozhodla), a proto by mi připadalo užitečné ještě jednou se nad rozhodnutím nic neříkat zamyslet. Je ale možné, že jste si jistý, že si to chcete nechat pro sebe.

To mě vede k dalším úvahám a otázkám: Co se vlastně všechno změnilo tím, že víte, že si vaše partnerka píše (nebo psala?) s kolegou? Začal jste teď situaci ve vztahu vnímat nějak jinak? Píšete, že po nastěhování partnerky je něco špatně – vnímal jste to jako špatné již před přečtením zpráv?

Přemýšlím, jak byste se teď choval, co byste dělal, kdybyste o smskách nevěděl. A napadá mě, jestli byste se tak chovat nemohl i přesto, že o nich víte. Zkusit pracovat (společně s partnerkou) na zlepšení vztahu, pomáhat partnerce s adaptací na nové podmínky, ve kterých vy jste doma a ona ne, třeba se jí i zeptat, co by potřebovala pro to, aby mohla být šťastná. Můžete vycházet z rozhovorů o budoucnosti, jakou byste spolu rádi měli, o životě, jaký byste spolu rádi žili, můžete se opírat o úspěchy, kterých jste již společně dosáhli, o to dobré, co ve vašem vztahu je.

Můžete využít i služeb psychologa nebo manželského poradce. Je možné, že už tohle pomůže váš vztah zlepšit, že na smsky postupně zapomenete a vaše partnerka nebude potřebovat nikoho jiného než vás. Je také možné, že  – pokud udržuje vztah s kolegou – se to postupem času ukáže a budete o tom moci mluvit na rovinu.

Píšete, Petře, že byste chtěl, aby vaše partnerka byla šťastná – já teď přemýšlím, co byste potřeboval k tomu, abyste byl šťastný vy? Napadá mě, jestli si dovedete představit, že své tajemství unesete a že zvládnete žít v nejistotě, jestli vztah s kolegou (pokud vůbec nějaký byl) ještě trvá, nebo ne?

Kde jsou vlastně vaše hranice, co ještě jste ochoten odpustit a co už ne? A co všechno byste musel dělat, abyste neměl pocit, že jen „nečinně přihlížíte“? Znovu mě to vrací k předchozím úvahám o práci na zlepšování vztahu, aby byl dobrým místem k životu pro oba partnery, a o tom, že taková práce vlastně vůbec nemusí být závislá na tom, jestli víme nebo nevíme, že ten druhý (možná) někoho má. Ale říkám si také, že byste neměl zapomínat sám na sebe, na to, co je ve vašem životě dobré i mimo vztah.  A i to rozvíjet a pěstovat.

Vím, že jsem vám nabídla spíše otázky než odpovědi, ale jednoduchá a jednoznačná rada mě skutečně nenapadá. Na závěr bych vám chtěla napsat, že užitečné by mohlo být promluvit si o všem s někým blízkým. Nebo i s odborníkem. A chtěla bych vám popřát, ať brzy naleznete cestu ke spokojenosti.

Držím palce!

Lenka Daňková

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.