Ilustrace: Karoline Kroiß

Pozvat odpuštění do svého srdce

Všichni potřebujeme soucit. Odpuštění nás přenáší do jiné etapy života.

Aleš Borecký

Aleš Borecký
Psycholog

1. 10. 2013

Jak můžeme pozvat odpuštění do svého srdce? Možná jsou vstupními dveřmi jak naše touha, tak naše zranění. Bývá to náročná mentální cesta a inspirace může přicházet víc skrze jednotlivé lidské příběhy než skrze psychologická zobecnění.

Odpuštění je vzácnou esencí. Není snadné se k ní dopracovat, není přímým výsledkem volní snahy, nedá se vynutit na druhých ani na sobě. V určitém smyslu je dotykem božského či nadosobního rozměru, nečekanou odpovědí na křivdu – odpovědí jakoby z jiné frekvence, než by odpovídala "pochopitelné" reakci. Odpuštění není norma, něco, co "by se mělo". Spíš je to dar a projev svobody. Rodí se skrze soucit a v soucitu, stejně jako soucítění může být plodem odpuštění.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Volání na poplach

Naučila jsem se zvládat svou úzkost. Pak mi došlo, že byla oprávněná.

16 min

Lidská skládačka

Většina z nás podvědomě zkoumá, v čem jsme horší než ostatní. Jak se to odnaučit?

12 min

Zkreslené obrazy

Někdy v druhých vidíme sami sebe. A ten obraz se nám ani trochu nelíbí.

10 min

Jak odpočívá muž

Z relaxace se nesmí stát výkonnostní disciplína. Co mi tedy pomáhá nabrat síly?

6 min

Dejte každému rozhodnutí smysl

Změňte svůj přístup k procesu rozhodování. Věčná nejistota je peklo.

10 min

1. 10. 2013

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.