Příběh neschopné matky

Při výchově dětí musíme volit. Někdy i za cenu toho, že se budou vztekat.

Pavla Koucká

Pavla Koucká
Psycholožka

11. 12. 2014

Co vám běží hlavou, když vidíte na ulici matku vlekoucí za ruku řvoucí dítě? Možná vám přijde neschopná, možná necitlivá. Možná jsem to já. Dlouho jsem měla pocit, že když mé dítě pláče, křičí nebo je jednoduše nespokojené, že je to moje chyba. Že něco dělám špatně, a musím to napravit. Že zkrátka musím něco udělat, aby dítě neplakalo. Dnes vím, že jsem své děti utěšovala nadměrně. Už to nedělám.

V minulém článku jsem psala o potřebě nechat dítě (i dospělého) svobodně prožívat i negativní emoce. A slíbila jsem osobní příběh. Tady je.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Ranní propast

Psychický propad po probuzení může být součástí mírné formy deprese.

8 min

Jak unést nejistotu

Co když není žádný pevný bod, o který se můžeme opřít?

8 min

Maják ve tmě

V těžkých časech se radost zdá nepatřičná. Přesto bychom se jí neměli zříkat.

12 min

Třetí možnost

Změna se děje, když dokážeme otevírat nové možnosti. Jak tento proces podpořit?

12 min

Ztracené děti

Po rozvodu se dětem rozpadá zázemí. Zvlášť když vázne domluva mezi rodiči.

9 min

11. 12. 2014

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.