Příběh neschopné matky

Při výchově dětí musíme volit. Někdy i za cenu toho, že se budou vztekat.

Pavla Koucká

Pavla Koucká
Psycholožka

11. 12. 2014

Co vám běží hlavou, když vidíte na ulici matku vlekoucí za ruku řvoucí dítě? Možná vám přijde neschopná, možná necitlivá. Možná jsem to já. Dlouho jsem měla pocit, že když mé dítě pláče, křičí nebo je jednoduše nespokojené, že je to moje chyba. Že něco dělám špatně, a musím to napravit. Že zkrátka musím něco udělat, aby dítě neplakalo. Dnes vím, že jsem své děti utěšovala nadměrně. Už to nedělám.

V minulém článku jsem psala o potřebě nechat dítě (i dospělého) svobodně prožívat i negativní emoce. A slíbila jsem osobní příběh. Tady je.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Život na půl srdce

Když se bojíme toužit, místo jedné velké bolesti pak zažíváme tisíce malých.

16 min

Srdce na rozcestí

Několik let jsem žila dva vztahy. Každý z obou mužů ve mně probouzel jiné stránky.

13 min

Zralý vztah

Nemusíte se snažit, abyste vztah udrželi. Jste v něm, protože to oběma dává smysl.

13 min

Netoužím po něm

Manžel už s pitím přestal, mně se ale chuť na společnou intimitu nevrátila.

9 min

Nebezpečně levné potěšení

Po každém vrcholu nutně přijde pokles. Naštěstí to platí i naopak.

11 min

11. 12. 2014

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.