Příběh neschopné matky

Při výchově dětí musíme volit. Někdy i za cenu toho, že se budou vztekat.

Pavla Koucká

Pavla Koucká
Psycholožka

11. 12. 2014

Co vám běží hlavou, když vidíte na ulici matku vlekoucí za ruku řvoucí dítě? Možná vám přijde neschopná, možná necitlivá. Možná jsem to já. Dlouho jsem měla pocit, že když mé dítě pláče, křičí nebo je jednoduše nespokojené, že je to moje chyba. Že něco dělám špatně, a musím to napravit. Že zkrátka musím něco udělat, aby dítě neplakalo. Dnes vím, že jsem své děti utěšovala nadměrně. Už to nedělám.

V minulém článku jsem psala o potřebě nechat dítě (i dospělého) svobodně prožívat i negativní emoce. A slíbila jsem osobní příběh. Tady je.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Je mi padesát, co dál?

Životní milník nás zve k přehodnocení vnějšího života i hlubší cestě do nitra.

14 min

Jak říct, že odcházím

Dál už s partnerem žít nechcete, bojíte se ale jeho reakce.

11 min

Když pozitivita nestačí

Dívejme se otevřeně na všechny stránky života. I skrze zklamání můžeme růst.

10 min

Žízeň po lásce

Po vztahu toužíte, ale jako byste všechny odháněli? Začněte naslouchat svému srdci.

7 min

Lidé jsou dobří

Co objevíme, když se rozhodneme nezištně pomáhat druhým?

14 min

11. 12. 2014

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.