Příběh neschopné matky

Při výchově dětí musíme volit. Někdy i za cenu toho, že se budou vztekat.

Pavla Koucká

Pavla Koucká
Psycholožka

11. 12. 2014

Co vám běží hlavou, když vidíte na ulici matku vlekoucí za ruku řvoucí dítě? Možná vám přijde neschopná, možná necitlivá. Možná jsem to já. Dlouho jsem měla pocit, že když mé dítě pláče, křičí nebo je jednoduše nespokojené, že je to moje chyba. Že něco dělám špatně, a musím to napravit. Že zkrátka musím něco udělat, aby dítě neplakalo. Dnes vím, že jsem své děti utěšovala nadměrně. Už to nedělám.

V minulém článku jsem psala o potřebě nechat dítě (i dospělého) svobodně prožívat i negativní emoce. A slíbila jsem osobní příběh. Tady je.

Články k poslechu

Bojím se znovu uvěřit

Rozchod, zrada, konec přátelství, nesplněné přání… Jak nezůstat ve stínu ztráty?

9 min

Když vina překáží

Někdy si dáváme za vinu i věci, za které nemůžeme. Proč to děláme a kudy …

42 min

Peklo v práci

Špatné vztahy v zaměstnání nás ničí. Jak si k sobě nepouštět víc, než je nutné?

14 min

Dohody ve vztahu

Mohou zůstat nevyslovené, přesto podle nich žijeme. Jaké jsou ty vaše?

10 min

Škola empatie

Čím si vás získal učitel, na kterého dodnes v dobrém vzpomínáte?

8 min

11. 12. 2014

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.