Nový audiobook: Kontrola mysli
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Proč prahneme po zážitcích?

Co je důležitější: samotný prožitek, nebo to, co si z něj pamatujeme?

Barbora Šťastná

Barbora Šťastná

22. 2. 2012

Představte si, že při příští dovolené budete vědět, že na konci dovolené budou všechny vaše fotky zničeny a dostanete pilulku na zapomnění, takže si nic nebudete pamatovat. Vybrali byste si stejnou dovolenou jako obvykle?

Tuhle provokativní otázku položil psycholog Daniel Kahneman ve svém vystoupení na TED.com. Chtěl postavit do protikladu, jak určitou zkušenost prožíváme a jak na ni posléze vzpomínáme.

Naše vzpomínající já si podle Kahnemana z každého zážitku uchovává příběh, složený z několika vrcholných okamžiků a konce – a jak to celé dopadne, je pro povahu naší „šťastné“ či „nešťastné“ vzpomínky asi nejdůležitější.

Když jsem se pokusila na jeho otázku sama odpovědět, okamžitě jsem si vzpomněla na naši první rodinnou dovolenou u moře v italském Garganu, která patří k mým nejkrásnějším vzpomínkám vůbec. Jela bych tam znovu, pokud bych věděla, že si nebudu nic pamatovat?

Určitě ano. Ale byla bych mnohem méně ambiciózní, pokud jde o ty zážitky, jimiž se člověk posléze chlubí na fotkách.

Rozhodně bych neabsolvovala stokilometrometrový výlet autem v serpentinách se zvracející jedenapůlletou Betynkou na zadním sedadle, jen abych mohla obdivovat prastaré hradby jakéhosi městečka.

Rozhodně bych s patnáctikilovou Betynkou v náručí nelezla po skalách, jen abych mohla nakouknout do nějaké jeskyně.

Rozhodně bych se neplahočila dva kilometry daleko na nějakou jinou pláž než tu, kterou jsme měli přímo u nosu, jen proto, že je jiná. Zato bych daleko víc času věnovala povalování u moře, pití vína a mžourání do západu slunce.

Jenže, jak poznamenává Daniel Kahneman, naše vzpomínající já má navrch. „Je to právě ono, kdo dělá rozhodnutí. Ve skutečnosti si nevybíráme mezi prožitky, ale mezi vzpomínkami na prožitky. A i ve chvíli, kdy myslíme na budoucnost, nepřemýšlíme o ní jako o prožitku. O budoucnosti přemýšlíme jako o očekávaných vzpomínkách. V podstatě se na to můžete podívat jako na tyranii pamatujícího já, které svým způsobem vláčí prožívající já skrze prožitky, které samo prožívající já nepotřebuje.“

Je tedy velmi pravděpodobné, že až někdy opět pojedeme na dovolenou, ambiciózní, i když hrozně namáhavé výlety na hradby, do jeskyň a na cizí pláže budou opět na pořadu dne.

Mé další postřehy na téma šťastnějšího života najdete na mém Šťastném blogu.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo si nechte ZDARMA zasílat to nejzajímavější e‑mailem – dáme vám také vědět, když něco zajímavého otevíráme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Chci nebýt

Myslíte někdy na sebevraždu? Přečtěte si, jak najít pomoc.

11 min

Narušitelé hranic

Lidé s hraniční poruchou osobnosti trpí pocitem prázdnoty. Jejich vztahy jsou plné bolesti.

12 min

Teď nežiješ

Úzkost je naléhavá zpráva. Poslechněte si, jak jí rozumí psycholog Jan Jakub Zlámaný.

25 min

Roztříštění

Poztrácené kousky duše je možné zacelit laskavou pozorností věnovanou tělu.

17 min

Sladká nevědomost

Když něco nevíme, náš mozek nás před touto informací velmi dobře chrání.

17 min

Otevřít audio sekci