Existuje skupina mocných, která ovládá svět. Ta může za války, za ebolu, za AIDS. Za pády letadel. Za autismus dětí. I za to, že vás dneska bolí hlava. Copak nám dnes do těch chemtrailů namíchali?
Dopravní letadla vypouštějí do atmosféry jedy a viry. Ebolu vytvořila americká vláda. Západní velmoci se snaží za pomoci uplacených médií a naivních novinářů rozpoutat ve východní Evropě válku.
Možná vám připadá, že konspiračním teoriím věří jen malá skupina pomatených lidí s bujnou fantazií. Nebo naopak patříte k těm, kteří „vědí“. A teď si říkáte, že jsem jen další ovce, která věří mediálním lžím.
Konspirační teorie tu byly vždycky. A vždycky budou. Protože je potřebujeme.
Co nabízí víra ve spiknutí
1. Vysvětluje, proč se děje zlo. A proč se děje dobrým lidem.
Ve středověku za mor a špatnou úrodu mohly čarodějnice nebo Židé. Řím údajně zapálil císař Nero, aby měl inspiraci pro svou báseň. A jak to bylo doopravdy? Vyrovnat se se zlem a s nespravedlností je těžké pro každého. Chceme, aby vše mělo důvod. Chceme, aby se nám dělo to, co si zasloužíme.
Každý z nás dělá, co jen může, a snaží se být dobrý alespoň podle svých vlastních měřítek. Málokdo má pocit, že si zasluhuje trpět. Je těžké si připustit, že špatné věci se jednoduše dějí. Bez kontroly. Snazší je žít v pocitu, že všechen dějinný vývoj se odehrává na základě rozhodnutí mocných a zlých.
2. Nabízí jednoduché vysvětlení složitých problémů
Většina z nás potřebuje dělit lidi na ty „hodné“ a ty „zlé“. Konspirační teorie vidí zlé farmaceuty a hodné léčitele. Zlé Američany, hodné Rusy. Nebo naopak. Vždy jsou to však zlí „oni“ a hodní „my“. Zjednodušují složitý svět.
Není divu, že hledáme jakékoliv zkratky – jsme zahlcení informacemi, které si protiřečí. Vytvořit si kvalifikovaný názor není velmi často prostě možné. Dějinné události i většina zásadních průšvihů má komplexní příčiny, ve kterých je těžké se vyznat, a také celý lidský život je složitý a plný nejistoty. Jenže člověk svým nastavením nutně potřebuje dávat věcem smysl a nejistotu redukovat na minimum.
3. Dává pocit kontroly a nadřazenosti
Nejen že konspirační teorie nabízí vysvětlení, nabízí také způsoby, jak zlu uniknout. Zpravidla stačí málo. Třeba jen vědět, jak je to „doopravdy“. Ano, sypou na nás jedy z letadel. Ale stačí si dát za okno misku s octem, který je neutralizuje – a stáváte se hrdinou v boji proti ďábelským mocnostem, který našel geniální skulinu v jejich plánu.
Vy, na rozdíl od ostatních, víte, jak je to doopravdy. Jste „svobodní“. Ostatní jen nekriticky důvěřují informacím z mainstreamových médií. Čím více se vymezují jedni, tím více – logicky – vrčí ti druzí. Málokterý zastánce konspiračních teorií si uvědomuje, že on sám dávno se stejnou nekritičností bere informace z médií „alternativních“. Že stejně jako každý podléhá jevu zvanému konfirmační zkreslení – tedy že vyhledává jen takové informace, které potvrzují jeho názory. Díky němu navíc postupně začne věřit nejen jedné konkrétní teorii, ale každé, která pochází ze stejného zdroje.
Příběhy, které se vryjí do paměti
Konspirační teorie mají ještě jednu nebezpečnou vlastnost. Jsou to skvělé příběhy.
Znáte všechny ty „urban legends“? Kamarádova kamarádka jednou jela z práce a cestou vzala stopaře. Sedl si na zadní sedadlo. Chvíli si povídali, ale řidička z něj za chvíli začala mít jakýsi divný pocit. Pět kilometrů před městem nakonec zastavila a poprosila ho, aby vystoupil. Když přijela domů, zjistila, že si stopař zapomněl na sedadle kufřík. Otevřela ho. Byly v něm dvě rukavice a struna.
O tom, proč si tento příběh budete pamatovat ještě za týden, je celá kniha Made to Stick (od autorské dvojice Heath & Heath). Šíří se sám, i když se nikdy nestal. Proč?
- Protože je jednoduchý. Konspirační teorie bývají komplikované, ale jakmile proniknete k jádru, všechny motivace, důvody a důsledky jsou najednou jasné a zapadají do sebe.
- Protože vás překvapí. Říká něco, co jste nečekali. Věděli jste, že ebola je biologická zbraň, která unikla? Nevěděli?
- Protože v sobě má něco, čemu se dá věřit. Všichni jste slyšeli různé historky o stopařích. Každá konspirační teorie stojí na ověřených faktech a věrohodných zdrojích. Jen někdy podivně pospojovaných.
- Protože zvířil vaše emoce. Konspirační teorie pracují s emocemi mistrovsky. Především se strachem.
Nejde jen o konspirace
Podobný boj s úzkostí a nejistotou svádíme na různých frontách. Na podobném principu stojí třeba to, když se v zahlcení protichůdnými zdroji informací staneme posedlými konkrétním druhem výživy. Nebo vlastním zdravím obecně.
I tehdy se především snažíme kontrolovat nekontrolovatelné. Děsíme se toxinů ve vodě nebo v ovzduší, děsíme se toho, že nás zradí vlastní tělo. Hledáme viníky. Chceme jednoduché vysvětlení, jak to tedy doopravdy je. Co máme dělat pro to, abychom eliminovali rizika, která s sebou život přináší.
Pro samotné psychology je těžké určit, kde končí běžná úzkostnost daná přemírou nepřehledných informací a kde začíná bludné přesvědčení. Kde končí víkendové čtení AC24 a kde začíná patologická paranoia, ve které se vám celý svět snaží uškodit.
Co s tím?
Cílem tohoto článku není stoupence teorií o spiknutí zesměšnit. Ani přilévat olej do rozohněných debat, ve kterých stejně nikdo nikoho neposlouchá a jen hlasitě chrání sebe a svá přesvědčení. Nutnost vytvářet si postoje na základě rozporuplných zpráv, nejistota a hledání cest z ní se totiž týká každého. A jak už zaznělo – všichni děláme, co je v našich silách.
Možná byste na závěr chtěli jednoduchý návod, jak tedy s tím vším zacházet. Neumím ho dát. Nakonec totiž nezbývá než nejistotu přijmout. Smířit se s neskutečnou křehkostí života. Chce to hodně odvahy a moudrosti. Ale když se to podaří, s přijetím křehkosti často přichází velká pokora a vděčnost za to, co je teď. Za všechno, co máme a co není zaručené.
