2. 10. 2019
Před nedávnem zemřela na rakovinu Bára Rektorová, známá taky jako Sushiqueen. Minimálně v brněnských kruzích a mezi freelancery to byla známá postava a internetem pak prolétla řada rozhovorů, které v posledních letech dala. Napsala dokonce knížku, ve které se snažila zbavit svou nemoc romantické aureoly a dát lidem trochu návod na to, jak s takto nemocným člověkem mluvit. Sama jsem paní Rektorovou neznala osobně, tahle její myšlenka mi ale v mysli uvízla: „Může se stát, že na rakovinu lidi umřou – a že to třeba taky vůbec nic neznamená. Neboli: zas tak důležitá nejsem, aby moje nemoc musela nutně něco znamenat. Ostatní se mě skutečně ptali: ‚A co to teda znamená, že máš rakovinu?‘ Odpovídala jsem dost překvapeně – no, prostě jsem ji dostala.“
Zdá se, že celostní psychosomatické uvažování nachází čím dál více místa v myslích běžných lidí i lékařů. A to je moc dobře, protože to prohlubuje naše porozumění lidskému tělu i duši, zlepšuje to naděje na uzdravení, polidšťuje to zdravotní péči.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné