Původ prázdnoty

Prázdnota se v psychice projevuje jako ticho nebo vakuum, které nelze pojmenovat. Těžko se popisuje, kdo však někdy tento pocit zažil, velmi přesně ví, jak dokáže být sžíravý a ubíjející. Prázdnota se objevuje po prožitých ztrátách, ve chvílích, kdy nám život nedává smysl, nebo například při pracovním či emočním přetížení. Pokud je reakcí na určitou událost, například smrt blízkého, časem obvykle odezní. Někdy je však linkou, která se v proměňující se intenzitě line celým naším životem a propisuje se do vztahů, citového naplnění, prožívání spokojenosti a celistvosti. Nedokážeme si vysvětlit, odkud se bere a proč se s ní musíme neustále vyrovnávat. Následnou rozladěnost pak přetváříme ve výčitky: „Nikdy nebudu šťastná, jsem nevděčná, divná, co to se mnou pořád je?“