Rodina jako příběh

Děti mají radši tátu? Nechtějí být u dědy? A co vy, když jste měli trápení nebo průšvih, za kým jste šli?

8:43
Simona Dosedělová

Simona Dosedělová
Psychologie.cz

27. 5. 2020

To, že jsme něčí máma, táta, babička, dědeček, nám dobrý vztah s dětmi nezaručí automaticky. Stejně jako ve všech ostatních vztazích platí, že pěkné vztahy za nás nikdo jiný nezvládne zařídit – o pěkné vztahy se musíme zasadit sami. Maminka nevybuduje hezký vztah tatínka a dětí, babička nevybuduje hezký vztah vnoučat s dědečkem, dědeček to nezvládne za babičku ani tatínek za maminku.

A přesto se občas rozhlížíme kolem a myslíme si, že ty vztahy za nás někdo opečuje, opraví, že za to může někdo jiný, že jsou pokažené. Stáváme se mámou, co žárlí na tátu, protože děti s ním mají bližší vztah, tátou, co se cítí být ven ze hry, protože se mu nic neřekne, nebo dědou, který si myslí, že čokoláda přináší lásku. Jak se to stane a jak to vidí dospělé děti?

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Emoční práce ve vztahu

Domácí práce jsou vidět jenom neudělané. Citové soužití funguje podobně.

22 min

Kde končí to moje

Co doopravdy můžeme – a za co všechno můžeme ve vztazích a ve světě?

7 min

Temná múza

Silné a inspirativní vztahy nebývají vždycky zdravé. Co když už jenom bolí?

10 min

Narcis v nás

Kousek ho v sobě má většina lidí. Což je někdy i dobře.

12 min

Důvěra jako základ změny

Potřebujeme věřit, že je možné porozumět sobě i druhým.

12 min

27. 5. 2020

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.