Rodina jako příběh

Děti mají radši tátu? Nechtějí být u dědy? A co vy, když jste měli trápení nebo průšvih, za kým jste šli?

8:43
Simona Dosedělová

Simona Dosedělová
Psychologie.cz

27. 5. 2020

To, že jsme něčí máma, táta, babička, dědeček, nám dobrý vztah s dětmi nezaručí automaticky. Stejně jako ve všech ostatních vztazích platí, že pěkné vztahy za nás nikdo jiný nezvládne zařídit – o pěkné vztahy se musíme zasadit sami. Maminka nevybuduje hezký vztah tatínka a dětí, babička nevybuduje hezký vztah vnoučat s dědečkem, dědeček to nezvládne za babičku ani tatínek za maminku.

A přesto se občas rozhlížíme kolem a myslíme si, že ty vztahy za nás někdo opečuje, opraví, že za to může někdo jiný, že jsou pokažené. Stáváme se mámou, co žárlí na tátu, protože děti s ním mají bližší vztah, tátou, co se cítí být ven ze hry, protože se mu nic neřekne, nebo dědou, který si myslí, že čokoláda přináší lásku. Jak se to stane a jak to vidí dospělé děti?

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Zdravá puberta

Když začne dospívající vyvíjet odpor, není to známka selhání rodičů. Právě naopak.

9 min

Náročné soužití

Nemůžete teď hned sbalit děti a odejít. Co tedy dělat, když vám doma není dobře?

11 min

Hranice samoty

Izolace není jen pocit. Jak najít spojení ve světě, který nás odděluje od sebe?

11 min

Povídat netřeba

Co můžeme udělat pro dítě, které prožilo traumatizující zážitek?

13 min

Den, kdy stojí za to žít

Když jen stojíme na místě a odoláváme nepřízni osudu, posilujeme kořeny.

10 min

27. 5. 2020

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.