Osamělost neznamená fyzickou samotu, ale odtržení od lidí. Z letmého pohledu na sociální sítě je zjevné, že všichni těžce pracují a po práci si o to víc užívají. Osamělost prokazatelně škodí zdraví. Vyhlásit tomuto rizikovému faktoru boj je ovšem ošidné, protože tím mezi sebe a osamělost stavíme odstup abstrakce. Kdybychom si ji přiznali rovnou, povstane v celé své děsivosti. Navíc je sociálně špatně přijatelná: předcházet rizikovému faktoru zhoršení zdravotního stavu je docela rozumná věc – ale cítit se osamělý? Na to přece normální člověk nemá čas.