14. 11. 2023
Psychiatrické diagnózy, stejně jako lidově užívaná psychologická označení, na první pohled budí dojem, že se o daném člověku nebo sami o sobě dozvídáme něco nového. Princip, na kterém fungují, je ale velmi odlišný od toho, když nám například lékař díky výsledkům rozboru krve dokáže sdělit, co nám chybí. Psychologické pojmy samy o sobě pouze jiným slovem popisují náš stav. Jakmile se na ně upneme, dělají nepozorovaně ještě něco jiného: mění způsob, jakým sami o sobě přemýšlíme a jak se chováme. Někdy je to ku prospěchu, jindy ne.
Diagnostická nálepka mi pomohla uchopit a pojmenovat, co se se mnou děje, a zároveň jsem výrazně snížila své nároky na sebe, když mi došlo, že nemám povinnost zpracovávat všechny věci „normálním“ způsobem nebo rychlostí jako „normální“ lidi, když sama „normální“ nejsem. A že to neznamená selhání nebo nedostatečnost, přibližuje jedna ze čtenářek článku Nemůže za to svou pozitivní zkušenost s diagnózou.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné