Foto: Thinkstock.com

Stupně zralosti

Náš vztah ke světu nabývá během života sedmi různých podob. Poslední je přitom vzácná.

Stanislava Ševčíková

Stanislava Ševčíková
Psychoterapeutka

17. 4. 2014

Nejde o žádnou hitparádu osobního a spirituálního růstu, o srovnávání, kdo je "dál". Také v tomto článku neřešíme, zda Bůh existuje, zda je to archetyp v našem nitru, zvnitřnělá představa rodiče nebo co si o něm vlastně myslíme. Všech sedm popsaných stupňů našeho vztahování se k okolní realitě i k transcendentnu jsou myšlenkové konstrukty. K čemu jsou tedy dobré? Pomáhají nám uchopovat realitu a mohou sloužit k inspiraci. Třeba proto, že srozumitelně vysvětlují, že není víra jako víra.

Americký profesor teologie a vývojové psychologie James Fowler ve svém konceptu předkládá multioborovou aplikaci nejrůznějších výzkumů do oblasti zralosti osobnosti. Konkrétně vychází z myšlenek a zjištění teologů Paula Tillicha a Richarda Niebuhra, dále z psychologů Erika Eriksona a jeho stádií dospělosti či zralosti, z výzkumů Jeana Piageta o schopnostech dětí učit se a navazuje na poznatky Lawrence Kohlberga o morálním vývoji.

Články k poslechu

Už se perou

Z oslavy se stala bitka. Jak to, že se muži neudrží? A proč je tak …

7 min

Tichý hlas duše

Nezní to rozumně. Přesto vám něco říká, že tento krok musíte udělat.

9 min

Na hraně svobody a závislosti

Co nám o lidské psychice říká provozování extrémních sportů?

10 min

Když se sype všechno najednou

Řešme problémy, které jsou řešitelné a jsou naše. Co s tím ostatním?

10 min

TátaMáma

Děti potřebují péči i podporu v tom, aby byly samostatné. Je důležité, jak se rodiče …

10 min

17. 4. 2014

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.