Foto: Thinkstock.com

Stupně zralosti

Náš vztah ke světu nabývá během života sedmi různých podob. Poslední je přitom vzácná.

Stanislava Ševčíková

Stanislava Ševčíková
Psychoterapeutka

17. 4. 2014

Nejde o žádnou hitparádu osobního a spirituálního růstu, o srovnávání, kdo je "dál". Také v tomto článku neřešíme, zda Bůh existuje, zda je to archetyp v našem nitru, zvnitřnělá představa rodiče nebo co si o něm vlastně myslíme. Všech sedm popsaných stupňů našeho vztahování se k okolní realitě i k transcendentnu jsou myšlenkové konstrukty. K čemu jsou tedy dobré? Pomáhají nám uchopovat realitu a mohou sloužit k inspiraci. Třeba proto, že srozumitelně vysvětlují, že není víra jako víra.

Americký profesor teologie a vývojové psychologie James Fowler ve svém konceptu předkládá multioborovou aplikaci nejrůznějších výzkumů do oblasti zralosti osobnosti. Konkrétně vychází z myšlenek a zjištění teologů Paula Tillicha a Richarda Niebuhra, dále z psychologů Erika Eriksona a jeho stádií dospělosti či zralosti, z výzkumů Jeana Piageta o schopnostech dětí učit se a navazuje na poznatky Lawrence Kohlberga o morálním vývoji.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Sanitka dobrých skutků

Chcete pomáhat, dělat lidem radost. Proč se to tak často pokazí?

11 min

Noční poselství

Sny jsou cenným zdrojem sebepoznání. Jak nepřeslechnout jejich sdělení?

20 min

Pružné já

Naučili jsme se, že některé naše vlastnosti okolí nevidí rádo. A tak žijeme omezeně.

8 min

Na spektru

Čtení knížky o autismu mě přimělo uvažovat o mých osobních zvláštnostech.

13 min

Co se děje s tátou

Se změnami a emocemi po narození dítěte se potřebují vyrovnat i muži.

8 min

17. 4. 2014

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.