Foto: Thinkstock.com

Stupně zralosti

Náš vztah ke světu nabývá během života sedmi různých podob. Poslední je přitom vzácná.

Stanislava Ševčíková

Stanislava Ševčíková
Psychoterapeutka

17. 4. 2014

Nejde o žádnou hitparádu osobního a spirituálního růstu, o srovnávání, kdo je "dál". Také v tomto článku neřešíme, zda Bůh existuje, zda je to archetyp v našem nitru, zvnitřnělá představa rodiče nebo co si o něm vlastně myslíme. Všech sedm popsaných stupňů našeho vztahování se k okolní realitě i k transcendentnu jsou myšlenkové konstrukty. K čemu jsou tedy dobré? Pomáhají nám uchopovat realitu a mohou sloužit k inspiraci. Třeba proto, že srozumitelně vysvětlují, že není víra jako víra.

Americký profesor teologie a vývojové psychologie James Fowler ve svém konceptu předkládá multioborovou aplikaci nejrůznějších výzkumů do oblasti zralosti osobnosti. Konkrétně vychází z myšlenek a zjištění teologů Paula Tillicha a Richarda Niebuhra, dále z psychologů Erika Eriksona a jeho stádií dospělosti či zralosti, z výzkumů Jeana Piageta o schopnostech dětí učit se a navazuje na poznatky Lawrence Kohlberga o morálním vývoji.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Kdy je hraní problém

Odpovědi nehledejme na obrazovce, ale v člověku před ní.

12 min

Krok vpřed

Ve chvílích nejistoty se můžeme obrátit ke svému nitru. Ne však skrze slova.

12 min

Odmítnutí jako dar

Ne není konec. Je to začátek skutečného poznání a výraz úcty k sobě i druhým.

8 min

Hněv je přítel

Chrání nás, umožňuje regulaci a obnovu. Když mu dokážeme naslouchat.

12 min

Smutek dospívání

Nejkrásnější roky života? Spíš jeden velký zmatek. Dejme dětem právo na emoce.

9 min

17. 4. 2014

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.