Nejde o žádnou hitparádu osobního a spirituálního růstu, o srovnávání, kdo je "dál". Také v tomto článku neřešíme, zda Bůh existuje, zda je to archetyp v našem nitru, zvnitřnělá představa rodiče nebo co si o něm vlastně myslíme. Všech sedm popsaných stupňů našeho vztahování se k okolní realitě i k transcendentnu jsou myšlenkové konstrukty. K čemu jsou tedy dobré? Pomáhají nám uchopovat realitu a mohou sloužit k inspiraci. Třeba proto, že srozumitelně vysvětlují, že není víra jako víra.