Psychoterapie přináší i momenty, které jsou naprosto jednoduché, ale vysoce funkční. Pomohla mi dospět k závěru, že v konkrétních situacích dává větší smysl rázné řešení než přespříliš úvah. Přemýšlení totiž někdy může být útěkem z reality – k řešení věci nepřispívá, naopak mu brání. Příklad? Na jednom sezení jsem se cítil jako pitomec. Mezilidské trable, o kterých jsem se pokoušel mluvit, mi připadaly příliš banální. Dožral jsem se a do příště ty trable vyřešil. Nebylo proč psychologizovat docela jasnou situaci. Stačilo si uvědomit, že je namístě kohosi s čímsi poslat kamsi, jakkoli to nemusí být příjemné.