Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Tři pilíře šťastného života

Vědci zkoumají, co je to štěstí a jak ho dosáhnout. Co mají šťastní lidé v hlavě a v životě jinak?

Petr Pražák

Petr Pražák

25. 3. 2011

O tom, co je to štěstí a jak ho dosáhnout, diskutují filozofové, umělci a duchovní učitelé už tisíce let. Teprve v posledních dvou desetiletích se však štěstí stalo předmětem vědeckého výzkumu.

Obor pozitivní psychologie zkoumá, co ovlivňuje naše pocity štěstí a životní spokojenosti. Čím se šťastní lidé odlišují od těch méně spokojených a zda existují způsoby, jak pocitu štěstí dosáhnout.

Není jistě bez zajímavosti, že jednou s vedoucích postav pozitivní psychologie je doktor Martin Seligman, který se předtím několik desítek let zabýval výzkumem a léčením depresí.

Podle jeho názoru se psychologie od dob svého vzniku především zaměřovala na léčbu problémů lidské mysli.

Cílem praktikujících psychologů bylo dostat člověka z negativních stavů do neutrální zóny. Z mínusu zpět do nuly. Pozitivní psychologie se snaží odpovědět, jak se dostat z nuly na plus pět. Hledá cesty, jak můžeme naše životy prožívat šťastněji, s pocitem naplnění, produktivněji.

Seligman na základě analýzy více než sta různých návodů na šťastný život, počínaje Buddhou a konče moderními motivačními řečníky, nabízí následující koncept, postavený na třech pilířích:

1. Příjemný život

Jedním ze zdrojů pocitů subjektivního štěstí je příjemný život. Takový život, ve kterém pravidelně zažíváme co nejvíce pozitivních podnětů a emocí.

Jde o život prezentovaný světem televizních reklam. Zdálo by se, že možnost zařídit si takový život je v naší civilizaci přímo úměrný množství peněz, které máme k dispozici. Psychologické studie však ukazují, že zde neplatí přímá úměra.

Čím více jsme vystavováni příjemným podnětům, tím méně jim věnujeme pozornosti a tím menší mají vliv na náš subjektivní pocit štěstí.

Podle Gallupova výzkumu životní spokojenosti stoupá vztah mezi pocitem štěstí a množstvím peněz, které máme k dispozici, až do výše kolem 60 tisíc dolarů (asi milion korun) ročního příjmu. Dále nemají peníze na pocit štěstí vliv.

Ukazuje se zde totiž past, která existuje v souvislosti s konceptem příjemného života. Ekonomové ji nazývají mezní užitekpsychologové habituace. Jedná se o ignorování či snižování významu podnětu, který se nám stal známým.

Znamená to, že čím více jsme vystavováni příjemným podnětům, tím méně jim věnujeme pozornosti a tím menší mají vliv na náš subjektivní pocit štěstí. Desátý kopeček zmrzliny nám prostě nechutná tolik jako ten první.

Přestože se mnoho lidí snaží budovat své štěstí právě směrem k příjemnému životu, další dva pilíře jsou pro naši životní spokojenost také velice důležité:

2. Zaujatý život

15. září 2018

Dary nedokonalosti

Iveta Clarke

Zaujatý život je takový život, během něhož se můžeme co nejvíce věnovat činnostem, které nás těší, ať už v práci, v rámci rodinného života, vztahů či volného času.

V této souvislosti mluví psycholog Mihaly Csikszentmihalyi o zážitku plynutí (flow), čímž myslí naprosté pohroužení se do smysluplné tvořivé aktivity, kdy naplno využíváme svá nadání a svůj potenciál.

Pro umělce to může být práce na jeho díle, pro badatele ponoření se do výzkumu, pro rodiče hra s dětmi. Jde o chvíle, kdy jsme všemi smysly zcela ponořeni do toho, co právě děláme. Hudebník v takové chvíli nehraje hudbu, ale stává se hudbou.

3. Smysluplný život

Pro náš pocit štěstí a spokojenosti nestačí jen to, zda zažíváme příjemné pocity a zda nás to, co děláme, těší a baví. Vedle pohodlí a radosti člověk hledá smysl toho všeho. Smysluplný život je zaměřený na hledání čehosi vyššího.

Uspokojení této potřeby člověk nachází, pokud se může podílet na činnostech, jež přesahují uspokojování jeho vlastních potřeb nebo potřeb jeho nejbližších.

Evoluční teorie přinesly myšlenku, že ušlechtilé chování je ve skutečnosti vrozený způsob jak ochránit lidský druh

Pomoc druhým nám přináší zvláštní a z ekonomického pohledu nepochopitelné pocity uspokojení. Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali v článku Ekonomie dobrovolnictví.

„Ač nezištná pomoc vypadá na první pohled ušlechtile, není to celkem jednostranná záležitost. Evoluční teorie přinesly myšlenku, že prosociální chování je ve skutečnosti vrozený způsob jak ochránit lidský druh,“ vysvětluje v něm psycholožka Ester Danelová.

Recept na šťastný život?

Ne, není to univerzální recept, jehož tři ingredience zajistí bezpečně každému životní štěstí. Seligman přesto radí: Pokud dokážete rozpoznat, co jsou vaše silné stránky a co vám dává energii, bude mnohem snazší realizovat váš potencionál a najít smysl ve své práci. A nezapomínejte přitom na potěšení.

Možná teď přemýšlíte, nakolik jste ve svém životě spokojení a šťastní. Který z výše zmíněných „životů“ máte naplněný a kde máte rezervy. Zajímavý pohled na subjektivní hodnocení pocitů štěstí přináší psycholog a nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman. Nabízí koncept takzvaného prožívajícího já a pamatujícího já.

Jeho studie ukazují, že o tom, jak budeme na událost vzpomínat, rozhoduje naše emocionální hodnocení – a také to, jak událost skončí. Představte si, že jste na koncertě klasické hudby a na konci symfonie se ozve falešně zahraný tón. Vaše prožívající já zažilo sice dvacet minut krásné muziky, ale přesto vaše vzpomínající já bude hodnotit koncert jako špatný.

Využívejte celý web.

Předplatné

Nebo opačný příklad. Jste na výletě v horách, žerou vás komáři, bolí vás nohy, zažíváte velké nepohodlí, ale na konci vás čeká nádherná vyhlídka. Osm hodin nepohodlí a pět minut užívání si. Jak o tomto výletu budete vyprávět?

Mohli bychom tedy říci, že naše prožívající já bude šťastné, když celková míra pozitivních emocí bude vyšší než těch negativních. Když se budete ptát na štěstí pamatujícího já, jde o naprosto odlišnou věc: pro pamatující já jsou důležité emočně výrazné zážitky s dobrým koncem.

Nejde tedy jen o to, jak šťastně člověk žije. Jde také o to, jak spokojený nebo potěšený člověk je, když přemýšlí o svém životě.

Diskuse 0