Vypněte tu bednu

Pohyblivé obrázky kradou dětem vnitřní svět. Sice zabaví, ale plíživě při tom škodí.

Marta Helingerová

Marta Helingerová
Psycholožka

11. 8. 2016

Ze seriálu: Jizvy po dětství
Jsme zahlcení nejrůznějšími myšlenkami a postoji. Vyhledáváme svépomocné příručky nebo terapeuty, abychom ve spletitém a mnohohlasném vnitřním chóru poznali sebe sama, našli vlastní hlas. Vnímat svůj vnitřní svět je pro mnoho lidí obtížné. Dost možná to souvisí s tím, zda strávili dětství s pohledem upoutaným na obrazovku, kde se míhá spousta tvarů a barev.

Rodiče často říkají, že se jejich děti dívají na obrazovku rády. Jenn Bermanová v knize Zdravé a šťastné dítě vysvětluje, že zírání na obrazovku je součástí lidské povahy, jistá biologická danost. Prostě nás přitahuje světlo a pohyb. Nové podněty přirozeně poutají naši pozornost, natož pohybující se obrazy.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Přeučený introvert

Potřebuje umět dvě věci: vylézt z ulity a zase se do ní vrátit.

9 min

Konec vztahu jinak

Po rozchodu bychom se prý měli citově odpojit. Čím nám tento mýtus škodí?

14 min

Nemusíš se rozvíjet

Příliš mnoho psychologie vám může škodit. Nebo vašemu vztahu.

12 min

Hlad po přijetí

Co když se staré rány ozvou u lahve vína? Naučte se rozlišovat, odkud touha pramení.

12 min

Vztahové iluze

Pomalu vám dochází, že ten vztah nikdy nebyl opravdový. Tak proč konec tolik bolí?

12 min

11. 8. 2016

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.