Vypněte tu bednu

Pohyblivé obrázky kradou dětem vnitřní svět. Sice zabaví, ale plíživě při tom škodí.

Marta Helingerová

Marta Helingerová
Psycholožka

11. 8. 2016

Ze seriálu: Jizvy po dětství
Jsme zahlcení nejrůznějšími myšlenkami a postoji. Vyhledáváme svépomocné příručky nebo terapeuty, abychom ve spletitém a mnohohlasném vnitřním chóru poznali sebe sama, našli vlastní hlas. Vnímat svůj vnitřní svět je pro mnoho lidí obtížné. Dost možná to souvisí s tím, zda strávili dětství s pohledem upoutaným na obrazovku, kde se míhá spousta tvarů a barev.

Rodiče často říkají, že se jejich děti dívají na obrazovku rády. Jenn Bermanová v knize Zdravé a šťastné dítě vysvětluje, že zírání na obrazovku je součástí lidské povahy, jistá biologická danost. Prostě nás přitahuje světlo a pohyb. Nové podněty přirozeně poutají naši pozornost, natož pohybující se obrazy.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

První hádky

Říkají nám, že se k sobě nehodíme? Nebo to teprve teď začíná být opravdové?

15 min

Zahojení po rozchodu

Jak poznáme, že už jsme z toho venku? Změny se projeví v psychice, těle i …

25 min

Trny na duši

Šťastná a naplněná přítomnost nemůže existovat bez přijetí bolestné minulosti.

10 min

Boj za spravedlnost

Nemáme tak velkou moc, abychom sami všechno napravili. Co můžeme?

11 min

Jak zvládnout hněv

Co stojí za nepřiměřenými reakcemi? Na povrch se derou nezpracované emoce.

9 min

11. 8. 2016

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.