Dovedete se vcítit sami do sebe, když vám bylo pět? A jací jste byli v deseti? V jakých situacích se vám stává, že se najednou cítíte jako malé dítě? Metafora vnitřního dítěte je silná a oblíbená – mezi psychoterapeuty, klienty, ale i lidovými léčiteli. Co když se i v dospělosti pořád tak trochu cítíte jako malí?
Právě s takovým dotazem napsala do redakce třiadvacetiletá Monika: Jsem již dospělá, ale moje ryzí já je stále na úrovni menší dívenky, která neustále potřebuje pocit bezpečí. Já tu dívenku mám ráda, hlavně když je šťastná a může bez výčitek dělat, co ji napadne. Umím k ní vlídně mluvit, umím ji i uklidnit. Někde jsem četla, že ji právě nejdříve musím přijmout, aby mi mohla vyrůst.