Foto: Thinkstock.com

Vztah jako další člen rodiny

O svých potřebách míváme dobrý přehled. Co ale potřebuje ke šťastnému životu náš vztah?

Miroslav Mašata

Miroslav Mašata
Kouč, mentor, partnerský poradce

20. 5. 2014

Mnohdy chápeme náš vztah jako monolit, který tu byl, je a bude. Jsme uvelebeni ve vztahu. Naše schopnost vnímat potřeby druhého se snižuje. Stejně jako člověk vedle nás je i vztah živý. Vyvíjí se. Když nejsme v harmonii s osobním rozvojem našeho partnera, narůstá frustrace. Vztah se dostává do slepé uličky.

Model tradičního rozdělení rolí ve vztahu je dnes neudržitelný. Znám pár výjimek, kde to funguje. Dobrovolně přijali své role a tak jim to vyhovuje. Žena je v domácnosti na plný úvazek. Muž hmotně zabezpečí rodinu. Narodí se děti. Dostudují a opustí rodné hnízdo. Pokud se žena zabaví vnoučaty, budou žít šťastně až do smrti.

Pokračovat ve čtení

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Po nehodě

Čím se řídí naše chování v krizových situacích a jak se vypořádat s následky?

16 min

Co si dlužím

Sami vůči sobě jsme věřitelem i dlužníkem současně. Jak předcházet vyčerpání zdrojů?

8 min

Umění vypnout

Učím se být nejen on, ale také off – zastavit se včas, když bych toho …

9 min

Nikdo nejsme dost dobří

Hluboký pocit nedostatečnosti je základní lidská zkušenost.

12 min

Učím se nevědět

O profesních slepých uličkách začínající psycholožky píše Tereza Sladká.

7 min

Miroslav Mašata

Kouč, mentor, partnerský poradce

20. 5. 2014

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.