Foto: Thinkstock.com

Vztah jako další člen rodiny

O svých potřebách míváme dobrý přehled. Co ale potřebuje ke šťastnému životu náš vztah?

Miroslav Mašata

Miroslav Mašata
Kouč, mentor, partnerský poradce

20. 5. 2014

Mnohdy chápeme náš vztah jako monolit, který tu byl, je a bude. Jsme uvelebeni ve vztahu. Naše schopnost vnímat potřeby druhého se snižuje. Stejně jako člověk vedle nás je i vztah živý. Vyvíjí se. Když nejsme v harmonii s osobním rozvojem našeho partnera, narůstá frustrace. Vztah se dostává do slepé uličky.

Model tradičního rozdělení rolí ve vztahu je dnes neudržitelný. Znám pár výjimek, kde to funguje. Dobrovolně přijali své role a tak jim to vyhovuje. Žena je v domácnosti na plný úvazek. Muž hmotně zabezpečí rodinu. Narodí se děti. Dostudují a opustí rodné hnízdo. Pokud se žena zabaví vnoučaty, budou žít šťastně až do smrti.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Okovy duše

Je to už dávno, tak proč to pořád bolí? Jak pustit starou zátěž, kterou za …

9 min

Jak si lžeme

Lži prozrazují náš strach. Když ho poznáme, přestane nás řídit.

14 min

Strach z nepřijetí

Sociální fobie je naučená. Psychologie zná osvědčené způsoby, jak se z ní vymanit.

15 min

Lehkost bytí

Když nám chybí energie a chuť do života, ve skutečnosti postrádáme něco hlubšího.

10 min

Přátelská mysl

Naše mysl není autorita, kterou musíme slepě poslouchat.

9 min

Miroslav Mašata

Kouč, mentor, partnerský poradce

20. 5. 2014

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.