Foto: Thinkstock.com

Vztah jako další člen rodiny

O svých potřebách míváme dobrý přehled. Co ale potřebuje ke šťastnému životu náš vztah?

Miroslav Mašata

Miroslav Mašata
Kouč, mentor, partnerský poradce

20. 5. 2014

Mnohdy chápeme náš vztah jako monolit, který tu byl, je a bude. Jsme uvelebeni ve vztahu. Naše schopnost vnímat potřeby druhého se snižuje. Stejně jako člověk vedle nás je i vztah živý. Vyvíjí se. Když nejsme v harmonii s osobním rozvojem našeho partnera, narůstá frustrace. Vztah se dostává do slepé uličky.

Model tradičního rozdělení rolí ve vztahu je dnes neudržitelný. Znám pár výjimek, kde to funguje. Dobrovolně přijali své role a tak jim to vyhovuje. Žena je v domácnosti na plný úvazek. Muž hmotně zabezpečí rodinu. Narodí se děti. Dostudují a opustí rodné hnízdo. Pokud se žena zabaví vnoučaty, budou žít šťastně až do smrti.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Manipulační imunita

Jak nenaletět manipulaci? Učme se vyznat ve svých emocích a nebojme se jít do konfliktu.

12 min

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

Citově mimo

Druhý vás poslouchá, ale jako by neslyšel. Proč se někdy nedokážeme na blízké naladit?

8 min

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

Hranice v rodině

Babičky chtějí vídat vnučku častěji, mně jejich přítomnost nedělá dobře.

11 min

Miroslav Mašata

Kouč, mentor, partnerský poradce

20. 5. 2014

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.