Foto: Thinkstock.com

Vztah jako další člen rodiny

O svých potřebách míváme dobrý přehled. Co ale potřebuje ke šťastnému životu náš vztah?

Miroslav Mašata

Miroslav Mašata
Kouč, mentor, partnerský poradce

20. 5. 2014

Mnohdy chápeme náš vztah jako monolit, který tu byl, je a bude. Jsme uvelebeni ve vztahu. Naše schopnost vnímat potřeby druhého se snižuje. Stejně jako člověk vedle nás je i vztah živý. Vyvíjí se. Když nejsme v harmonii s osobním rozvojem našeho partnera, narůstá frustrace. Vztah se dostává do slepé uličky.

Model tradičního rozdělení rolí ve vztahu je dnes neudržitelný. Znám pár výjimek, kde to funguje. Dobrovolně přijali své role a tak jim to vyhovuje. Žena je v domácnosti na plný úvazek. Muž hmotně zabezpečí rodinu. Narodí se děti. Dostudují a opustí rodné hnízdo. Pokud se žena zabaví vnoučaty, budou žít šťastně až do smrti.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Všímavá fotografie

Využijte mobil k radostnějšímu pohledu na svět. Zvýší to vaši pohodu i odolnost.

25 min

Jako tělo bez duše

Úzkost, ztráta smyslu, silná potřeba kontroly, to vše nám brání být v kontaktu se sebou.

18 min

Volání na poplach

Naučila jsem se zvládat svou úzkost. Pak mi došlo, že byla oprávněná.

16 min

Lidská skládačka

Většina z nás podvědomě zkoumá, v čem jsme horší než ostatní. Jak se to odnaučit?

12 min

Zkreslené obrazy

Někdy v druhých vidíme sami sebe. A ten obraz se nám ani trochu nelíbí.

10 min

Miroslav Mašata

Kouč, mentor, partnerský poradce

20. 5. 2014

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.