Vztah jako další člen rodiny

O svých potřebách míváme dobrý přehled. Co ale potřebuje ke šťastnému životu náš vztah?

Miroslav Mašata
Kouč, mentor, partnerský poradce

20. 5. 2014

Mnohdy chápeme náš vztah jako monolit, který tu byl, je a bude. Jsme uvelebeni ve vztahu. Naše schopnost vnímat potřeby druhého se snižuje. Stejně jako člověk vedle nás je i vztah živý. Vyvíjí se. Když nejsme v harmonii s osobním rozvojem našeho partnera, narůstá frustrace. Vztah se dostává do slepé uličky.

Model tradičního rozdělení rolí ve vztahu je dnes neudržitelný. Znám pár výjimek, kde to funguje. Dobrovolně přijali své role a tak jim to vyhovuje. Žena je v domácnosti na plný úvazek. Muž hmotně zabezpečí rodinu. Narodí se děti. Dostudují a opustí rodné hnízdo. Pokud se žena zabaví vnoučaty, budou žít šťastně až do smrti.