Foto: Thinkstock.com

Vztah není terapie

Když vzájemné „rozebírání se“ získá navrch nad společnými zážitky, máte problém.

Roman Žižlavský
Publicista

24. 11. 2015

Možná i vy jste viděli či dokonce sdíleli obrázek staroušků držících se za ruce s nápisem: "Jak to, že jsme spolu vydrželi 40 let? Jsme z doby, kdy se rozbité věci nevyhazovaly, ale opravovaly." Když se však podíváme na vztahy našich rodičů, prarodičů a ještě dále do minulosti – skutečně spolu zůstávali proto, že své rozbité, porušené vztahy napravovali?

Snad v každém vztahu se nějakým způsobem občas objeví či přímo řeší téma sdílení: co si říkat, co vše o sobě vědět, co vše spolu prožívat. V současné době vychází mraky literatury a pojednání a moudrostí o vztazích, od vyloženě esoterických (plných dvojplamenů, polyamorie, bezpodmínečné lásky, tantry či kvantové fyziky) až po serióznější návody založené více na psychologických výzkumech a postupech.