Foto: Thinkstock.com

Vztah není terapie

Když vzájemné „rozebírání se“ získá navrch nad společnými zážitky, máte problém.

Roman Žižlavský

Roman Žižlavský
Publicista

24. 11. 2015

Možná i vy jste viděli či dokonce sdíleli obrázek staroušků držících se za ruce s nápisem: "Jak to, že jsme spolu vydrželi 40 let? Jsme z doby, kdy se rozbité věci nevyhazovaly, ale opravovaly." Když se však podíváme na vztahy našich rodičů, prarodičů a ještě dále do minulosti – skutečně spolu zůstávali proto, že své rozbité, porušené vztahy napravovali?

Snad v každém vztahu se nějakým způsobem občas objeví či přímo řeší téma sdílení: co si říkat, co vše o sobě vědět, co vše spolu prožívat. V současné době vychází mraky literatury a pojednání a moudrostí o vztazích, od vyloženě esoterických (plných dvojplamenů, polyamorie, bezpodmínečné lásky, tantry či kvantové fyziky) až po serióznější návody založené více na psychologických výzkumech a postupech.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Od všeho utéct

Péče o děti vytahuje na povrch stíny z naší minulosti. Jak se s nimi vypořádat?

13 min

Jak opouštět své sny

Všechno už v životě nestihnete. Nemá smysl rvát to silou. Učme se pouštět.

12 min

Čtení pocitů

Přestaňte své prožitky rozebírat. Naslouchání signálům z nitra vypadá jinak.

7 min

Panovačné dítě

Děti si potřebují osahat svou sílu. A poznat, kde jsou její hranice.

13 min

Jsem nejhorší

Srovnávat se neustále s okolím našemu sebevědomí nepomáhá. Co tedy?

12 min

24. 11. 2015

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.