20. 3. 2026
Čtenářka Adéla mě přivedla v myšlenkách zpět do mého mládí. Snažila jsem se co nejvíce vcítit do situace zaujetí, které nejde opustit, a vzpomněla si na okouzlení nedosažitelnými muži, jakými byli různí herci nebo zpěváci. Byla to vášeň, posedlost, touha ho potkat, poznat. Očarování se projevovalo různě – od psaní jeho jména tisíci druhy písma přes lepení plakátů a později hledání všech myslitelných informací na internetu. Totéž píše Adéla: „Toužím ho poznat, i když určitě není takový jako v mých představách.“ A mě napadají další linie tohoto příběhu. Co je to tedy v mé fantazii? Co bych si potřebovala nasytit? Tu stejnou otázku si koneckonců klade i ona.
Adéle je třicet pět a píše, že „pána“ potkává ve vlaku. Logikou nemůže přijít na to, proč ji tak upoutal. Přece není vůbec tak atraktivní jako její manžel, navíc je starší. Svůj vztah s manželem nezpochybňuje, mají se rádi i přes některé komplikace.