Audiobook Michala Mynáře: Vztahové jedy
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Život s nálepkou sluníčka

Vždycky jsem vycházela lidem vstříc. Aby byli všichni spokojení. A oni byli. Já ne.

Až do svých třiceti let jsem žila život „hodné holčičky“. Stále jsem měla pusu od ucha k uchu (i když mi do úsměvu třeba ani za mák nebylo). Nikdy jsem nebrečela – protože potom bych musela přiznat svoji slabost nebo porážku, že jsem v něčem selhala, nebo že mi je jen prostě smutno. A tím pádem čelit spoustě otázek – tak jsem si to alespoň myslela.

Převážně jsem se starala o potřeby svých kamarádů, rodiny nebo klientů a svoje vlastní potřeby jsem velmi často potlačovala. Nevnímala jsem, že jsem unavená, prostě jsem si jenom říkala, že mám mnoho aktivit. Bála jsem se někomu říct: Promiň, já nemůžu… nebo Já nechci, já bych si přála…

Dlouho mi trvalo přijít na příčinu a myslím, že jsem ji nakonec v zákoutí své dlouho utlačované duše objevila. Prostě jsem měla strach, že mě lidi nebudou mít rádi, že si o mně budou myslet, že jsem zlá, sobecká, nesympatická nebo nepříjemná nebo namyšlená. A to se mému egu tedy vůbec nelíbilo…

11. listopadu 2021

Poznej svůj strach (přednáška)

Martin Sedláček

Proto ty úsměvy, proto mi nevadilo vycházet ve všem za každou cenu vstříc. I přesto, že jsem již neměla žádnou energii, stejně jsem si vše a vždy zařídila, aby ostatní byli spokojeni, a co bylo pro mě obzvláště důležité: vyjít vstříc ÚPLNĚ VŠEM.

Nastartování změny

Nevím, zda moji současnou proměnu odstartoval můj výlet do Karibiku, na který jsem si vzala pouze batoh a svoji nejlepší kamarádku – tedy sama sebe, nebo fakt, že dle čínského horoskopu je rok opice, který s sebou údajně nese i velkou transformaci. Každopádně od jara vnímám, že žiji úplně v jiném modu. Dokonce i moji nejbližší přátelé kvitují, že dbám víc na sebe…

Na jaře jsem se dokonce přihlásila na zajímavý celotýdenní seminář, který jsem prožila spolu s ostatními účastníky bez telefonu, internetu, pouze sama se sebou a svými myšlenkami. Musím říct, že po skončení nastal pořádný jarní úklid v mé hlavě!

V minulosti jsem měla zapotřebí přesvědčovat ostatní o své pravdě. Měla jsem pocit, že moje názory a domněnky jsou ty jediné správné.

Předtím jsem bývala nadšená extrovertka, která nechyběla skoro na žádné akci. Ba co víc, nedokázala jsem být sama. A nyní? Moje sestra má obavy, zda jsem v pořádku, když nechci jít běhat, a můj blízký přítel zhodnotil, že jsem vyměnila lidi za knížky. A má naprostou pravdu, neboť jsem nikdy nečetla tolik jako dosud.

Čtu mnoho sebe‑rozvojových knížek, pouštím si zajímavé pořady na internetu a zjišťuji, jak mi vyhovuje být sama. Uznávám, že občas mám ještě problém své nové JÁ přijmout se vším všudy, ale na druhou stranu život se nám mění každým dnem a člověk se formuje neustále. A troufám si říct, že na moji změnu pozitivně reaguje i moje okolí.

Moje nové já

Vnímám, že mám okolo sebe většinou milé lidi a méně konfliktních situací. Možná je to i tím, že méně reaguji na vypjaté situace oponováním a více naslouchám, co mi chtějí ostatní sdělit.

V minulosti jsem měla zapotřebí přesvědčovat ostatní o své pravdě a především jsem měla pocit, že moje názory a domněnky jsou ty jediné správné. Dokázala jsem hodiny a hodiny vysvětlovat svým rodinným příslušníkům, proč je důležité cvičit a zdravě jíst. Chtěla jsem prostě ostatní změnit k obrazu svému.

Děkuji za to, že jsem pochopila, že to nelze, protože tím narušuji jejich originalitu a jedinečnost.

Naučila jsem se používat slovo ne stejně často jako slovo ano. Vždyť nakonec obě by měly mít stejnou váhu, nebo ne? V praxi to znamená, že otevřeně říkám, co si myslím a co cítím. Z toho ale plyne, že už se nemohu zavděčit všem, a tím pádem mě již všichni nemohou mít vždy rádi.

Až když jsem si uvědomila, že na tom nelze lpět, tak jsem teprve zjistila, jak je to neuvěřitelně osvobozující – být sám sebou, když se člověk řídí svými vlastními pocity a nesnaží se za každou cenu zavděčit všem.

Začala jsem se řídit heslem: Když jsi šťastný sám, můžeš udělat šťastné i lidi kolem sebe. Pod to se můžu podepsat, a navíc svůj nový životní cíl inspirovat jiné lidi plním do puntíku.

Využívejte celý web.

Předplatné

Markéta, čtenářka Psychologie.cz. Autorka publikuje na svém blogu

Chcete se i vy podělit o své myšlenky nebo příběh formou článku? Napište na mail redakce@psychologie.cz

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Co si o mně pomyslí?

Automatické negativní myšlenky vám ničí život. Naučte se je zastavit.

10 min

Proměněni rozhovorem

Dialog je nebezpečná věc. Když se odvážíme do něj vstoupit, riskujeme.

14 min

Šest týdnů ke změně

Uvízli jste v myšlenkové pasti? Přečtěte si, jak se osvobodit.

9 min

Doba postfaktická

Média a sociální sítě mění naše vnímání toho, co je důležité a co je vůbec …

30 min

Jak se léčí duše

Pevný řád života v léčebně mi dal bezpečný rámec pro uzdravování.

7 min

9. 9. 2016