Od autora
Vlastní zkušenost mě přiměla pátrat po ověřených poznatcích a tipech. Co vše dnes víme?
Kam mě dovedla umělá inteligence, když jsem s ní řešila osobní problémy a starosti.
Nemám pocit, že bych něco zvládl nebo pochopil. A právě s tím se snažím žít …
Několik let jsem žila dva vztahy. Každý z obou mužů ve mně probouzel jiné stránky.
Musela jsem si v hlavě urovnat hodně věcí, abych k téhle prosté větě došla.
Uvěřila jsem, že jsem vesmírná bytost, která má zachránit svět. Žila jsem podle toho dlouhé …
Seberozvoj a snaha žít neustále v přítomnosti mi přivodily hlubokou osobní krizi.
Život s duševní poruchou je vyčerpávající – nemůžete si vzít volno sami od sebe. Co …
Vysoká citlivost se ukázala jako dobrý průvodce. Díky ní pomáhám dalším lidem.
Jaké je uzdravit se z anorexie? Potřebovala jsem najít důvody, proč chci být v pořádku.
Někomu hospitalizace s anorexií zachrání život. Mně dala motivaci, že sem už nechci.
Jednou jsem se rozhodla, že začnu držet dietu. S anorexií jsem se prala mnoho let.
Věřila jsem, že přijde, když si budu opakovat pozitivní větičky. Objevila se úplně jinak.
Potřebovala jsem k někomu přilnout, toužila po pozornosti. Trenér si získal mou důvěru.
Když se myšlenky zacyklí v kruhu, může to člověka úplně vyřadit ze života.
Panika se vás snaží zachránit před nebezpečím, které ale vidí jenom váš vlastní mozek.
Dnes žiju jako kdokoli jiný, stigma duševní nemoci mě ale stále tíží.
Moje vnímání se v jednu chvíli odtrhlo od sdílené reality. Propukla psychická nemoc.
V terapii jsem se naučila neopouštět sama sebe. Občas se zase ocitnu na dně, umím …
Teprve se současným partnerem jsem se osmělil překonat svou fobii ze sexu.
Svět je mnohem větší, než kam dohlédneme. Vyznat se v něm není snadné. Ale proč …
Jak žít a komunikovat s blízkými, když se zásadně rozcházíte ve svých přesvědčeních?
Krize přicházejí hlavně v noci. Strach mě tíží, jako bych měla v žaludku kamení.
Panická ataka je peklo, které se odehrává ve vaší hlavě. A taky je to varování.
Následky traumatu jsem dlouho zaháněla pitím. Láhev byla můj nejbližší společník.
Nenarodila jsem se svojí mámě. A obě jsme celý život měly strach, že ta druhá …
Cesta za sebepoznáním mi otevřela řadu znepokojivých otázek.
Všem, kdo zažili v dospívání sexuální zneužití, bych ráda přečetla dopis.
Mezi iluzí vlastní mimořádnosti a pocitem, že jsem bezcenné zrnko prachu, jsem našla i sebe.
Každá budova je myšlenka zhmotněná v čase a prostoru. Trpělivě a tiše předává poselství svým …
Opravdu si nemusíte nechat všechno líbit. Naučte se rozeznat, kdy a jak se vymezit.
K psychiatrovi se mi vůbec nechtělo, ale přežila jsem to. A díky lékům přežiju i …
Dnes už před sebou tolik neutíkám, hraniční porucha mi ale umí život znepříjemnit.
Může člověk na internetu najít opravdové přátele? Dnes už vím, že zdání někdy klame.
Moje dětská, naivní víra musela zmizet, aby na prázdné místo mohla přijít ta opravdovější.
Moje diagnóza zní panická depresivní porucha. Prožil jsem si s ní opravdu krušné období.
Deprese ve mně rozevřela temnou propast. Vzala mi jistotu a nenabídla žádné odpovědi.
Začala jsem milovat jednoho a nepřestala milovat druhého. Tak jsem si uvědomila lásku k sobě.
Nenecháváte si utéct nějakou příležitost, jak být s lidmi, na kterých vám záleží?
Zkouším si vzpomenout, jaká jsem byla. Najít, jaká vlastně jsem.
Přišli jste si pro zážitek, co vás posune. Ale co když vám lektor spíš ubližuje?
Nezaměřujte se jen na obranu svých hranic. Podle situace uvažujte i o jejich vědomém otevírání.
Ať se nám to líbí, nebo ne, k lidské svobodě patří i možnost navždy odejít.
Dlouho jsem klamala tělem, ale pak už to nešlo. Po padesátce hledám sama sebe.
Jaký svůj strach potřebujeme překonat, abychom viděli v lidech i to dobré?
Dlouho jsem znala jen výčitky a nezájem. Až dneska se pomalu učím mít se ráda.
Jak vystoupit ze vzorců, ve kterých jsme se zabydleli, ale není nám v nich dobře?
Trpím bipolární poruchou osobnosti. Deprese a mánie si u mě podávají dveře.
Život a láska nás volají do hloubky, na cestu dál. Otázky, které si klademe, jsou …
Celý život jsem se nechala postrkovat vzdělávacím systémem. Na samém konci jsem se zhroutila.
Díváme se kolem sebe přes igelitový pytlík iluzorních jistot. Chrání nás a zároveň izolují.
Co to mám za pocit? Je to vztek, strach, sebelítost? Když dospějeme k těmto úvahám, …
Dvě čárky dají do pohybu věci a pocity, o kterých jste doteď neměli potuchy.
Je velký rozdíl, jestli naše činy vychází ze sebelásky, nebo z tyranského hlasu v naší …
Dřela jsem do padnutí. Zkusila jsem věřit. Všechno prodat a odejít na venkov. Vzdávám to.
Jsme odsouzeni k celoživotnímu hledání blízkého kontaktu s jinými lidskými bytostmi.
Přiznat si svůj podíl viny na vlastním osudu bolí. Výmluvy jsou po ruce – a …
Psychická porucha je jako druhá osoba, která je pořád vedle vás a odmítá se pustit. …
Někdo vás zaujme, nevíte proč. Možná v sobě nese něco, s čím se právě teď …
Nechte si své změny. Já miluju stereotyp a pravidelnost. Nic nového nehledám, nezkouším, neochutnávám.
Do našeho zajetého prožívání mohou kdykoli vstoupit komplikace. Jak se k nim postavíme?
Člověk nedokáže žít s událostí, která nezapadá do smysluplného příběhu o něm samotném.
Sanitka, nemocnice, operační sál. Nevěřila bych, jak rychle se život dokáže zvrtnout.
Můžeme dělat nebo nedělat takřka cokoli, co nás napadne. Vždy je ale dobré vědět, proč …
Máte pocit, že vám pomůže snad jenom zázrak? Pak si dobře prohlédněte, jak váš zázrak …
Nadměrní pečovatelé nedokážou žít bez pocitu, že je někdo potřebuje. Vytváření závislých vztahů jim nahrazuje …
Při hledání pevného bodu jsou někdy lidé ochotní přimhouřit obě oči a umlčet i rozum.
Na první pohled na nich něco je. Ze zrnka pravdy se ale nedá udělat návod …
Pohlavní nemoci nejsou jen příběhem těch, co si o to koledovali. Žijí s nimi lidé …
Mozek introverta zpracovává informace jinak. Proč je dobré jít delší cestou?
Ve firmě, která by fungovala jako domácnost s malými dětmi, bych nestrávila ani minutu.
Po letech zkušeností a ponorů do svého nitra se cítím, jako bych se teprve teď …
Opravdový soucit je součástí naší sebedůvěry – ochoty riskovat a být zranitelní bez zbytečných pocitů …
Nikdy jsme se nepohádali. Až mnohem později mi došlo, že jsme někdy i celý den …
Jsem holka, co všechno zvládá, má spoustu aktivit, nepotřebuje jíst ani spát. Dokud nepřijde ten …
Nejsme zlí a sobečtí. Jen neděláme velká gesta. A čekáme trochu vděku. Máme‑li někomu pomoci, …
Pamatuju si den, kdy to přestalo bolet. Ten den jsem se odpojila. Trápení pokračovalo, ale …
V blízkém vztahu uvidí druhý vaše chyby zřetelněji než vy. A vás brzy začnou štvát …
Začalo to jako pomoc muži, který neměl kam jít. Ale velice brzy jsem do toho …
Jakou zátěž si do života nese člověk, kterého se zřekli jeho biologičtí rodiče?
Vždycky jsem vycházela lidem vstříc. Aby byli všichni spokojení. A oni byli. Já ne.
Při putování do nitra čeká každého z nás trochu jiný terén. Čemu se ale určitě …
Neplakala jsem, když mi zemřela máma. Dodnes to nechápu, nerozumím a hledám odpověď.
Byla jsem mladinká, ještě ne sedmnáctiletá. Zamilovala jsem se. On byl o deset let starší.
Naše představy o tom, co je potřeba pro láskyplný vztah, jsou někdy úplně scestné.
Vyzkoušejte si, jak se s pomocí papíru a tužky může měnit váš postoj k problémům.
Její srdce chce lásku. Chce vášeň. Přeje si, aby do toho už konečně přestal kecat …
Není třeba hledat složité návody na život. Stačí důsledně uplatňovat jednoduchá pravidla.
Jela jsem životem expresní rychlostí. Dokud moje tělo neřeklo: Stop!
I pobyt v psychiatrické léčebně se dá zvládnout hůř nebo líp. Doporučení, která nabízím, jsem …
Mám svou diagnózu a taky léky. Dokud nedostanu nápad, že bych je mohla zkusit vysadit.
Bojím se stínů, bojím se hranic. Koukám do radiátoru a hlavou mi jdou dějiny lidstva. …
Vědomá přítomnost v našem vlastním kolapsu je tou největší životní zkouškou, ve které nám nikdo …
Je těžké sobě i druhým vysvětlit, že nelze česat jablka z jabloní, které teprve začínají …
Tak se tedy nakonec nezabijete. Máte rodinu, přátele, doktory. Ale to ještě není šťastný konec.
Konverzace ubíjí. Zato když na mě někdo vysype své i hluboké smutky, málokdy si připadám …
V dětství jsem slýchala: Ty ne, Báro, bež pryč, tebe tu nechceme. Uvěřila jsem, že …
Postupným ztrácením postupně i nalézáme. A to nalézání není vždy snadné a příjemné.
Drtí nás naše vlastní očekávání: jak to lidé vezmou, když začneme prosazovat své zájmy?
Umíte se mít rádi a být spokojení, nebo to odkládáte na den, až budete mít …
Dlouho jsem si myslela, že mít dítě je něco, co budu muset přetrpět, abych ve …
Tam sem si hlávala, kdys sem byla malá, pronesla tříletá neteř. Čím děti dostávají vás?
V ženách je krása, něha i pomíjivost, která sama o sobě neví. Čím jsou ženy …
Muži nás inspirují: abychom i my měly své sny, vize a cíle. A abychom uměly …
Když je žák připraven, učitel se najde. Někdy své učitele nepotkáme osobně, ale nechají nám …
Řízení je vážná věc. Ale pomyslným držkopádům, které proces učení provázejí, je nejlepší se smát.
V situaci, která se zdá být bezvýchodná, je těžké vybrat z možných řešení to lepší …
Kvůli roztroušené skleróze jsem přišla o práci i o tehdejšího partnera. A taky mi vzala …
Načteno mám. Je čas přestat se schovávat za články, zavřít všechny knihy a podívat se …
Žiju obklopen obrannými mechanismy a sám se schovávám za štít svých automatických reakcí.
V nakládání se svým životem nejsme tak docela volní. Ohledy na druhé jsou totiž součástí …
Minulost nás pokaždé dožene. Museli jste vždycky být perfektní, nebo se od vás vlastně nic …
Kdo chce letět, musí věřit, že se piloti, technika, počasí i pasažéři budou chovat normálně.
Román Marťan je nabitý psychologickými tématy. Otevírají se mezi řádky a nutí nás přemýšlet.
Prý budu dělat zajímavou, prospěšnou práci, navíc ve skvělém kolektivu. Nechala jsem se nachytat.
Do vztahů nás žene touha po splynutí. Představa, že najdeme něco, co nám dá pocit, …
Celý život jsme děti. Někdo rozumnější, někdo ještě hraje hry a nemůže z toho vyrůst.
Vyhýbáte se nepříjemným situacím? Každý takový úkrok vám sebere další kus sebevědomí.
Nedůvěřuju lidem. Vlastně ani sobě, že bych mohl něco dokázat nebo mít partnerský vztah.
Naděje je nedílnou součástí integrity člověka. Kdo ji ztratí, stává se zápornou postavou.
Poslední tři roky jsem sama a pomalu ztrácím naději, že vůbec životního partnera potkám.
Mozek nás dyslektiků funguje prostě jinak. Umíme se dívat na věci z nezvyklých úhlů.
Je potřeba se plahočit za vizí osobního růstu? A je to vize, vidina, nebo dokonce …
Skutečnost, že toužíme vědět to, do čeho nám nic není, je hluboce zakódována v našem …
Některé křehké ženy svá těla a duše neustále trestají. Život je pro ně bojová disciplína.
Moje cesta začala ztrátou milované fenky. A vedla do míst v mé duši, o nichž …
Srážka s blbcem je prý ta nejhorší havárie. Jak ale blbce poznat – nebo zjistit, …
Až po zhroucení jsem pochopila, že musím respektovat svou povahu. Nenechte to dojít tak daleko.
Zjistila jsem, že se můžu bavit s ostatními a nemusím být ten věčný outsider. Překvapilo …
Poslední fází ženské masturbace bývá sebehodnocení. Po orgasmu přichází stud a pocit nepatřičnosti.
Jsem adoptované dítě. Otázka z titulku zajímá každého nejvíc. Taky se ale chci na něco …
Tento příběh je sentimentální. Láska taková bývá. I vzpomínky, které jediné zůstaly.
Někdy jsem kritická a hašteřivá, jindy se cítím jako spráskaný pes. Všechno se to ve …
Za ten rok prožitý v kontaktu se smrtí jsem strašně zestárla. Uvědomila jsem si spoustu …
Nikdy nevíte, kdo vám podá pomocnou ruku a ukáže světlo. Lidem jsem už nevěřila, ona …
Psychologie často mluví o vztazích, méně o lásce. Tajemství lásky musíme odhalit my sami.
Našla jsem si přítele, práci, abstinuju. Přesto mě čeká ještě dlouhá cesta.
Do maturity jsem přečetl tři knížky. Se slabikářem čtyři. Nemůžu se divit, že jsem se …
Vyrážíme do světa s pravidly, která jsme se naučili doma. Překvapuje nás, když druzí hrají …
Po přečtení příruček, jaká mám být a jak být šťastná, jsem přišla o svoji osobnost.
Mám malé dítě a čím dál silnější pocit, že jsem se dodnes nevyrovnala se svým …
Myslela jsem, že všechno zvládnu a nikoho nepotřebuju. Přijímat lásku je mnohem těžší než ji …
Vařící voda, ostré hrany, pes bez náhubku. Stačí okamžik. Jak žít s jizvami, které nese …
Můj internetový přítel si se mnou nepěkně pohrál a já přemýšlím, co si z toho …
Když nevím, co chci, nemohu si o to říct a také to nemohu dostat.
Učitelé, rodiče i psycholog věděli, co bych měl a neměl dělat. Naštěstí jsem je nikdy …
Vážná nemoc mi podrazila nohy. Ze škaredého světa jsem začal utíkat pomocí koktejlu alkoholu a …
On byl Mesiáš, ona „Centrální mozek lidstva“. Sekta, o které mluvím, pořád existuje.
Naše rodina, to je můj partner a jeho syn z prvního manželství. Pro mě a …
Změna života je každodenní boj na mnoha frontách. A sbalením kufru to teprve začíná.
Všechno, co potřebuju ke šťastnému životu, mám odjakživa a přirozeně v sobě. Ověřil jsem si …
Když byl někdo ze sekty vykázaný, nedostal zpátky svůj majetek. Proč taky – vždyť ho …
Zažila jsem coming out ve vlastní rodině. Od té doby nesnesu pošklebky a narážky na …
Procházím svoje zápisky z doby, kdy nebylo vůbec jasné, zda nad panickou poruchou zvítězím.
Nikdy tě nezajímalo, co chci a potřebuju, co mi leží na srdci. Tak teď dobře …
Dva roky pro mě byl život utrpením. Pak mi došlo, že to můžu změnit. Můžu …
Fascinuje mě exorcismus. Jak se na vymítání ďábla díváte vy, současní psychologové a psychiatři?
Z nejhoršího jsem venku, zbývá maličkost: najít v životě svou vlastní jistotu.
Někdy se nám zdá propast bolesti a ztrát bezedná. Není. Je tak hluboká, jak si …
Deprese byla to nejhorší, co jsem v životě zažila. Ale taky jsem se díky ní …
Přestala jsem bojovat s tím, že jsem v mnoha ohledech stejná jako máma. A náš …
Antidepresiva mi se stavy paniky nepomohla, a tak mi nezbylo než se vypravit k psycholožce.
Táta mě měl pěkně zmáknutou. Po sezení u psycholožky, kam mě rodiče dovedli, jsem se …
Před chvílí jsem vkročila do světa dospělých. Místo pocitu dospělosti se dostavila panická porucha.
Když si vezmu podpatky a nalakuju nehty, cítím se skvěle. Problém je, že jsem se …
Byla jsem tátova holčička. Do doby, než se vlivem alkoholu změnil k nepoznání.
Strhávám si kůžičku kolem nehtů, škrábu se do krve. Kdy se z běžného zlozvyku stala …
Každý je prý strůjcem svého úspěchu. Kdo ale potom může za naše prohry?
Stísněné bytové podmínky ničí nejen naše vztahy, ale i základní kvalitu života.
Dobře, objevili jsme web Psychologie.cz. Čteme, přemýšlíme, všímáme si nových věcí. A co dál?
Stud a strach svěřit se s trápením vám může zničit život. Nedělejte stejnou chybu jako …
Jak žít s vědomím, že se našim dětem děje něco nedobrého, a odborníci mlčí?
Nemít hlavu v oblacích, stát nohama pevně na zemi a k obloze vzhlížet s respektem.
Kdybyste za mnou přišli a zeptali se, co si o tom nápadu myslím, pověděla bych …
Abych pohnula se svým trápením, musela jsem se naučit uvolňovat emoce, které jsem dávno pohřbila.
Díky filmu Cesta do lesa budou chtít mnozí nedotčení vyzkoušet lysohlávky. Víte, co s nimi?
Život v permanentním alkoholovém opojení si začal brát čím dál větší výpalné. Chtěl jsem to …
Nabízím ostatním čtenářům osobní zkušenost s psychology i své tápání. Nejste v tom sami.
Když se při nevěře zamilujete, je to proto, že váš dlouhodobý vztah není v pořádku. …
Co prožívají partnerky uvězněných mužů? Přečtěte si příběh čtenářky, která to nevzdala.
„Spravedlnost hájíme proto, aby nikdo nedostal na hubu jen kvůli tomu, že je slabej.“
Tento článek popisuje změnu mé osobnosti. Byl jsem ustrašený kluk, dnes jsem svobodný člověk.
Je správné, když je mezi námi a dětmi tak silné pouto, že při odloučení trpíme?
