Zůstaňme zvědaví

„Nevím, co mě baví, nemám žádného koníčka. Chodím prostě jen do práce a z práce, postarám se o rodinu a ráno znovu. O víkendech jsem už tak vyčerpaná, že si ve volné chvíli ráda sednu. Ale chybí mi se z něčeho dalšího těšit,“ říká jedna z mých klientek a vypadá, že jí to sedí v hlavě už delší dobu. A jak mi říká: „Už mám po krk toho následujte svoji vášeň, já prostě nevím, co to je! Nevím, co to je, nevím, co mám dělat, protože jsem to ještě nenašla.“ Z jejích slov je cítit zoufalství.