Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Alkohol v životě introverta

Jsem introvert, ale léčím se. Někdy alkoholem.

Ze seriálu: Psychologie komunikace

Jan Majer

Jan Majer

22. 4. 2011

Diskuse k článku Manuál introverta odhalila, že Psychologie.cz přitahuje především introverty. Budeme-li se držet definice Carla Gustava Junga, je to tady samý tichý, do hloubky uvažující sebekritický samotář.

A když už jsme se tady tak pěkně sešli, nemusíme si navzájem nic předstírat. Pojďme navázat na článek Kláry Olexové úvahami trochu hrubšího zrna.

Bavíme-li se o tom, jak může introvert uspět ve světě extrovertů, neměli bychom opomenout roli alkoholu. Nejsem si jistý, jestli to platí pro obě pohlaví a jestli se moje vlastní zkušenosti dají zobecnit, kdyžtak mě v diskusi pod článkem opravte: Pokud si chce introvert něco užít a prosadit se, obvykle se do nějakých pětatřiceti bez chlastu neobejde.

15 až 20 let: Alkohol nám umožňuje skrývat handicap

Jakmile se člověk s kamarády na střední škole poprvé opije, nikdo už nepochybuje o jeho v podstatě hurónské povaze. Klidnější projev v době střízlivosti se dá během dospívání zakamuflovat nějakou pěknou pózou. Zádumčivost kluka, který se během večírku dokáže odvázat, hraje na kytaru a všechny baví, může za bílého dne působit zvláštně, zajímavě nebo dokonce sexy.

Kde je problém?

Myslím, že nikde. Alkohol je v tomto období blahodárný, umožňuje společensky uzavřenému člověku začít komunikovat, pomáhá zbořit pár zdí, které ho oddělují od ostatních. Mluvím o běžné míře užívání alkoholu v tomto věku, ne o rizicích spojených s jeho nadužíváním.

17 až 25 let: Alkohol nám pomáhá k sexu

Introvert bývá nejistý a plachý. Neví, jak začít hovor, když má oslovit hezkou holku, je paralyzovaný, je mu trapně. Když už začne mluvit, je příliš decentní, nemá tah na bránu. Alkohol pomáhá. Když se mému velmi chytrému a vtipnému kamarádovi u děvčat nedařilo, odcházel k baru se slovy: „Musím se ještě trochu víc zdebilnit.“ Už v rané fázi opilosti začíná komunikace fungovat lépe. Odmítnutí nebolí, a tak introvert s odpojeným tlumičem nakonec najde svoji princeznu. Není to ale žádná výhra. Druhý den bývá zhnusený, chce si zalézt někam do tmy. Když se ohlédne, všechny ty jednorázové sexuální zážitky ho deprimují.

Kde je problém?

Introvert potřebuje stálý, hluboký vztah. Když ho nemá, trpí. Zní to jak z horoskopu, ale introvert umí být věrný. Čím víc deprimujících zážitků nastřádal, tím víc si váží skutečného vztahu. Navazování známostí v opilosti je pro něj frustrující, nikam to nevede. Hlubší vztah vzniká jinak – se spolužačkou, kamarádkou, kolegyní, kterou dobře známe a ona zná stejně dobře nás.

25 až 35 let: Alkohol pomáhá získat vliv v zaměstnání

Účast a bujarost na firemních večírcích je cesta, jak se sblížit s lidmi. Skotačíme po ní od puberty. Máme ji vyšlapanou, není to žádné příkoří. A teď to má i ekonomické pozadí. Kdyby s kolegy nepil, nezíská introvert v kolektivu spojence, zůstane odříznutý od informací a od šance na kariérní růst. Pro postup musí získat (a neustále obhajovat) image komunikativního sebevědomého manažera. V zaměstnání je to ale složitější než mezi kamarády na střední škole. Jestliže introvert v opilosti někoho úžasně pobaví, ať už je to nadřízený nebo podřízený, bude se od něho podobná bodrost očekávat i při běžné komunikaci.

Kde je problém?

Rozpaky a plachost střízlivého introverta kumpány z mejdanu zaskočí. Hlavně ty, s nimiž není v každodenním kontaktu a nemají šanci se s ním skutečně seznámit. Výkyvy v jeho chování si vysvětlí jako nedostatek náklonnosti nebo aroganci, případně si takového člověka s pokrčením ramen zařadí do škatulky „nevyrovnaný podivín“. Pokud děláte v nějaké kreativní branži nebo v IT, pověst pošuka vám neuškodí. V jiných oborech je to ale průšvih.

Pijeme proto, abychom se na chvíli stali někým jiným, říkají odborníci. Možná ale pijeme proto, abychom naopak chvilku mohli být sami sebou. Abychom se osvobodili od té koule u nohy, kterou nám nadělili rodiče (geny a výchova) a vzdělávací systém (manipulace a buzerace). To si ale jen efektně hraju se slovy. Ve skutečnosti jsme to přece vždycky my, ať střízliví, v mírném opojení nebo úplně namol.

Diskuse 0

Jan Majer

Šéfredaktor a vydavatel Psychologie.cz

Psychologie komunikace
Seriál

Komunikací ovlivňujeme chování a postoje druhých lidí, ale zpětně i naše vlastní myšlení a prožívání. Kdo zákonitostem mezilidských interakcí nerozumí, proplouvá životem jako oběť náhodných událostí, jejichž průběh nedokáže ovlivnit.

Jan Majer

  • Komunikace