„Ušla jsem kus cesty,“ napsala nám do redakce čtenářka Martina. „Nemusela být tak bolestná, kdyby doma bylo víc lásky a přijetí. Svoje rodiče nicméně nechci řešit. Ale jak si pomoct v situacích, kdy jsem svědkem ponižujícího, přezíravého, nevraživého, vyčítavého, nepřiměřeně peskujícího chování cizích rodičů vůči jejich dětem? Vžívám se do těch dětí tak, že jsem pokaždé velmi rozrušená. Vím, že nespasím svět. Ale jak se vyrovnat s tím, co se děje těm bezmocným?“