Proč jsem neviditelná?

„Před dvěma lety jsem si prošla vlnou silných negativních zážitků,“ napsala nám do redakce 31letá Sonya. „Začalo to rozchodem ze strany partnera, když jsem měla pocit, že mě někdo konečně miluje. O měsíc později mi umřel hodně blízký přítel. A pak se rok završil přerušením veškeré komunikace s mojí sestrou, a tím i s jejím synem, kterého mám taky moc ráda. Vyloučila jsem ze svého života několik lidí, což bylo správné, a také jsem stále single. Toho léta jsem začala chodit na výlety, koncerty a různé kulturní akce sama. Později jsem si všimla, že si mne lidé nevšímají. Když jsem sama večer v cizím městě, přijde mi to vhod. Je bezpečnější, když mě nikdo nevidí. Jenže pak se stane, že si mě nevšímá ani obsluha v restauraci – třeba stojím přímo u baru a obslouží každého kromě mě. Někdy se zasměju, ale potom je mi z toho smutno. Čím to, že mě lidé nevidí, ani když chci být vidět?“