Přirozeně toužíme po souznění. A tak se snažíme, aby partner byl pokud možno stejný jako my – sdílel naše koníčky, hodnoty, vidění světa. Jenže ve vztahu dvou samostatných bytostí dříve či později nastane nějaký nesoulad. A pak děláme „v zájmu pohody“ další velkou chybu: mlčíme o tom, co nám vadí. Jenže konflikty jsou ve vztahu nezbytné, umožňují nám růst. Vztah, který se nemění, je odsouzený k zániku.
S manželem jsme pět let a je to nejvíce pečující a spolehlivý partner, kterého jsem kdy měla, napsala nám do redakce čtenářka Míša. Ale čím dál víc mě vnitřně ničí jeho neustálý tlak, abych byla (dostatečně) šťastná. Říká, že jeho smyslem je, aby mě učinil šťastnou, a skutečně toho pro mě dělá hodně, někdy i na svůj úkor. Zároveň mě pořád jako pod drobnohledem pozoruje, jak se tvářím a jestli vypadám dostatečně šťastně.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné