Jen máloco dokáže člověka tak nadzvednout jako věta „je to pro tvoje dobro“. Poprvé ji v nějaké parafrázi slyšíme nejspíš jako děti a zhnusí se nám na zbytek života, jelikož v dětském vnímání znamená „já rozumím věcem líp než ty, ty jsi ještě hlupáček a musíš se nechat poučit“. Proto člověk jako dospělý nesmí vyslovit nahlas tuhle větu ani žádnou její variaci. Jak ale zajistit, aby se milovaný člověk zařídil podle našeho dobrého mínění?