Co jsi dneska viděl?

V obýváku je ticho. Jen obrazovka tabletu nebo mobilu tiše září a naše dítě (libovolného věku) je pohroužené do virtuálního n-rozměrného světa, přediva smyšlených vztahů a obrazů, které jsou definované chytrými algoritmy kupčícími s naší pozorností za dávku dopaminu. Rodiče sedí opodál, sami ve virtuálním světě svého chytrého zařízení. Nebo v tom reálném, v každém případě s vděčností, že je konečně chvilku klid. Přesto nás asi napadá, jestli je bezpečné, na co vlastně dítě kouká, kdo tam kouká na něj a jaký to bude mít na jeho psychiku vliv.