10. 11. 2015
Často se u svých klientů setkávám s tím, že ve svých dospělých vztazích kopírují dynamiku vztahu, který měli nebo mají se svým rodičem. Navíc: čím komplikovanější vztah, tím větší sklony k jeho opakování. Jako bychom toužili po nápravě. Zdá se, že tady platí "raději vztah známý, i když blbý, než neznámý, i když možná lepší." Máme zkrátka tendenci opakovat stále dokola stejné vzorce vztahů, ačkoli nám nevyhovují. Leckdo to dobře zná…
Když přemýšlím o partnerských vztazích a dynamice mezi partnery, často si uvědomuji, jak zásadní je vztah daného člověka k sobě samému. To je asi dost jasné každému, kdo byl někdy v nějakém vztahu. Jak se ale určuje, jaký vztah máme k sobě? Jak to vzniká, kde k tomu hledat kořeny? Jsem si téměř jistá, že co psycholog, to jiná odpověď. Budu tedy mluvit za sebe.
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné