10. 11. 2015
Často se u svých klientů setkávám s tím, že ve svých dospělých vztazích kopírují dynamiku vztahu, který měli nebo mají se svým rodičem. Navíc: čím komplikovanější vztah, tím větší sklony k jeho opakování. Jako bychom toužili po nápravě. Zdá se, že tady platí "raději vztah známý, i když blbý, než neznámý, i když možná lepší." Máme zkrátka tendenci opakovat stále dokola stejné vzorce vztahů, ačkoli nám nevyhovují. Leckdo to dobře zná…
Když přemýšlím o partnerských vztazích a dynamice mezi partnery, často si uvědomuji, jak zásadní je vztah daného člověka k sobě samému. To je asi dost jasné každému, kdo byl někdy v nějakém vztahu. Jak se ale určuje, jaký vztah máme k sobě? Jak to vzniká, kde k tomu hledat kořeny? Jsem si téměř jistá, že co psycholog, to jiná odpověď. Budu tedy mluvit za sebe.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků.
Odesláno, díky!