Když se mezi partnery rozhostí ticho, jen málokdy to znamená něco pozitivního. A i když slov ubude, prostor je často až zahlcený nevyslovenými významy. Ticho umí být napjaté, nenávistné nebo třeba rezignované, má spousty různých podob. Několika nejdůležitějším formám se budu věnovat v tomto článku. Až příště ve vašem vztahu zavládne nějaké to ticho, snad vám tato přehlídka jeho různých podob pomůže položit si ty správné otázky a pochopit, s jakým tichem máte co do činění.
S tichem, které občas na čas nahradí partnerskou komunikaci, je to podobné jako s dětským pláčem. Dokud jsem neměl děti, považoval jsem novorozenecký pláč za triviální fenomén – dítě prostě pláče, když se mu něco nelíbí, a hotovo. Až s vlastními dětmi jsem se naučil, že není pláč jako pláč. Dítě pláče jinak, když má hlad, když je unavené, nespokojené nebo ho něco bolí.