Jemná vzpoura

„Měla bych víc odpočívat. Jít spát dřív. Měla bych meditovat, psát si pocitový deník, cvičit, běhat, být víc offline, říkat častěji ne…“ Zní vám to povědomě? Péče o sebe se někdy sama promění v další úkol. V další „měl bych, měla bych“, které se přidá na už tak přeplněný seznam. A místo aby nás podpořila, začne nás tížit. I relaxace nebo ticho se můžou stát výkonnostní disciplínou. A tak se k vyčerpanému tělu a přehlcené hlavě přidá ještě hlas, který šeptá (nebo rovnou křičí), že i v té péči o sebe selháváme. A jsme zase tam, kde jsme byli. Anebo o krok dál – unavenější a zmatenější.