8. 2. 2017
Umělé oplodnění je fenomén dnešní doby. Mě na něm něco štve. Nemohla jsem přijít na to, co to je. Až nedávno ke mně zavítal klient. Úzkostné stavy, netuší, z čeho je má, stresy v práci, se ženou se pokouší o dítě a nejde jim to. Možná z toho. Neví. Jeho žena nikdy děti nechtěla, s blížící se třicítkou si to rozmyslela, najednou je chce. Pokoušeli se přes rok, pak navštívili centrum asistované reprodukce. Jo a mimochodem, řekl mi: „Moje žena nesnese prázdný diář, musí furt něco dělat!“ Cestou domů z práce mi došlo, proč mě tenhle novodobý fenomén irituje.
Protože je tak snadno dostupný. Vzpomínám na jednu mou kolegyni. Když jí bylo 31 let, oznámila své gynekoložce, že by ráda počala. Reakci doktorky, když mi o ní později vyprávěla, jsem dlouho rozdýchávala: „No ve vašem případě, vzhledem k tomu, že je vám přes třicet, neváhala bych a rovnou navštívila kliniku pro asistovanou reprodukci, ať nic nepromeškáme!“
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné