Bydlení a duše? Zní to jako téma z Receptáře. Pravdou ale je, že když bydlíte blbě, s blbými lidmi nebo na blbém místě, je skoro nemožné cítit se dobře. Někdy máme tendenci to podceňovat a vytvářet tisíc racionalizací o tom, že to není tak hrozné, že naše současné bydlení je pro tuto chvíli rozumné řešení. A jindy vůbec nevidíme mezi domovem a naším duševním stavem spojitosti. Chodíme tam přece jenom spát... Často pak ale lidi přichází do terapie a říkají: „Všechno funguje, leccos se daří, proč jsem pořád tak podrážděný?“